Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jiří Stibral
Povídky tří zahradníků

Jiří Stibral
Povídky tří zahradníků : (příběhy)

2002 | Nakladatelství Akcent

Soubor povídek z doby normalizace ukazuje život v okupovaném Československu.

Stín normalizace a nesvobody prolíná celý povídkový soubor. Autor čtenáři předkládá povídky z prostředí vysokých škol po nástupu komunistů k moci a popisuje nejen "vyakčnění" nepohodlných studentů po r. 1948, ale vypráví i hořké příběhy… z vojny, které střídají životní trapasy, náhodné i osudové lásky. Soubor povídek z doby normalizace ukazuje život v okupovaném Československu.

Stín normalizace a nesvobody prolíná celý povídkový soubor. Autor čtenáři předkládá povídky z prostředí vysokých ško…l po nástupu komunistů k moci a popisuje nejen "vyakčnění" nepohodlných studentů po r. 1948, ale vypráví i hořké příběhy z vojny, které střídají životní trapasy, náhodné i osudové lásky.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~269 Kč~~ 49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~219 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	236
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072682253
ISBN:	9788072682256
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	25. 10. 2022 12:36
Číslo položky:	425607

O autorovi

Jiří Stibral

Jiří Stibral byl český architekt, výtvarník, profesor a pedagog a pozdější ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Za svou architektonickou kariéru vypracoval celou řadu novorenesančních, novogotických či secesních návrhů staveb na území Čech, především pak v rodné Praze. Specializoval se také na navrhování interiérů sériových i speciálních luxusních železničních vozů pro firmu Ringhoffer. Narodil se 27. července 1859 do rodiny věhlasného pražského hodináře Josefa Stibrala, mj. opraváře Staroměstského orloje, a Anny, rozené Krausové. V letech 1875 až 1881 studoval architekturu na německé polytechnice u Josefa Zítka, věnoval se také výtvarné tvorbě. Mezi lety 1885 a 1886 pracoval v ateliéru architekta Quida Bělského, od roku 1886 začal pedagogicky působit na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze v oborech ornamentálního kreslení, nauky o barvách a deskriptivní geometrie. Roku 1887 se v Praze oženil s Boženou Bazikovou, rok nato se jim narodil syn Zdeněk. Následně vyjel díky stipendiu F. J. Gerstnera do Itálie, dále zemí Beneluxu, Velké Británie a Německa a Ruska: s přítelem spisovatelem Juliem Zeyerem podnikli roku 1888 cestu na Krym a do Zakavkazí. Od roku 1889 působil pak ponejvíce v Čechách, velká část jeho prací byla vytvořena v novorenesančním slohu. Stibral vytvořil několik významných projektů pro průmyslnickou rodinu baronů Ringhofferů v okolí města Kamenice, jižně od Prahy, stejně jako návrhy železničních vozů, které firma Ringhoffer vyráběla ve svých smíchovských strojírnách, na kterých Stibral s firmou dlouhodobě spolupracoval od roku 1884. Od 80. let intenzivně spolupracoval se sochařem Josefem Václavem Myslbekem, tehdejším ředitelem Uměleckoprůmyslové školy. Řadu zakázek realizoval také pro hraběte a poslance Arnošta Emanuela Silva-Tarouca. V letech 1896 až 1898 byl členem Umělecké komise Magistrátu města Prahy a účastnil se sporů o způsob provádění asanace Starého Města pražského, zapo...

Více od autora