Karel Poláček
Povídky pana Kočkodana

1922 | Nakladatelství Polygrafie

První sbírka povídek českého humoristického klasika, poprvé vydaná roku 1922, čerpá náměty humorných situací především z maloměstského prostředí, předsudků, společenských stereotypů a dalších hranic, jež je pro jejich hrdiny nemožné překročit. Znění tohoto textu vychází z díla Povídky pana Kočkodana, jak bylo vydáno na…kladatelstvím Franze Kafky v roce 1995 . 1. vydání. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1995. 346 s. Spisy Karla Poláčka.). První sbírka povídek českého humoristického klasika, poprvé vydaná roku 1922, čerpá náměty humorných situací především z maloměstského prostředí, předsudků, společenských stereotypů a dalších hranic, …jež je pro jejich hrdiny nemožné překročit. Znění tohoto textu vychází z díla Povídky pana Kočkodana, jak bylo vydáno nakladatelstvím Franze Kafky v roce 1995 . 1. vydání. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1995. 346 s. Spisy Karla Poláčka.).

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~499 Kč~~ 329 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~339 Kč~~ 299 Kč
Stav Mírně opotřebená obálka s fleky, stránky s flíčky	Skladem pro e-shop	~~349 Kč~~ 249 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	108
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	18. 3. 2024 18:34
Číslo položky:	795772

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora