Anatole France
Povídky Jakuba Kuchtíka

1922 | Nakladatelství Rudolf Škeřík

„Povídky Jakuba Kuchtíka“, poslední ze tří próz trilogie spojené postavou abbé Jeronýma Coignarda. Ve svém celku velmi rozmanité, s náměty většinou z minulosti. Ukazují Anatola France jako mistra povídky. „Povídky Jakuba Kuchtíka“, poslední ze tří próz trilogie spojené postavou abbé Jeronýma Coignarda. Ve svém celku velmi rozmanité, s náměty většinou z minulosti. Ukazují Anatola France jako mistra poví…dky.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	Titulní list Josef Čapek. obálka Josef Čapek
Vazba:	pevná
Počet stran:	103, 1 s., 2 l
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Symposion
Vydání:	Symposion (4.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 6. 2019 10:8
Číslo položky:	65863

O autorovi

Anatole France

Anatole France, vlastním jménem Jacques-François-Anatole Thibault, byl francouzský básník a prozaik, literární kritik a esejista, humanistický filozof, pokračovatel racionalistických tradic renesance a osvícenství, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1921. Bývá často označován za posledního velkého spisovatele 19. století a prvního velkého spisovatele 20. století. Anatole France se narodil roku 1844 jako syn pařížského kupce a antikváře. Získal důkladné klasické vzdělání na Collége Stanislas a v letech 1876 až 1890 působil jako pomocný knihovník v Senátu. Roku 1877 se oženil, ale jeho manželství skončilo roku 1892 rozvodem. France totiž od konce 80. let udržoval úzký vztah s paní Armand de Caillavet , která významně přispěla k úspěchu jeho umělecké kariéry, neboť ho učinila středem svého salónu, nabádala ho ke spisovatelské činnosti, připravila mu půdu pro přijetí do Francouzské akademie roku 1896 a umožnila mu ve své společnosti cestovat po Francii, Itálii, Sicílii, Řecku a Malé Asii. Svou literární činnost zahájil France jako mladý parnasistní básník oddaný kultu scientismu a píšící verše s antickou tematikou a s tematikou srážky antiky a křesťanství. Později se stává představitelem impresionistické literární kritiky, odmítá Zolův naturalismus i nesrozumitelnost symbolismu, uznává především klasiky a hlásí se ke konzervatismu . Avšak už koncem 80. let se začal zajímat o problematiku současnosti, dával průchod svému ateistickému zaměření a začíná se měnit v příznivce anarchistických a socialistických myšlenek. V letech 1883–1896 psal čtrnáctidenní kroniky do Le Globé a do L'Univers ilustré a v letech 1886–1893 působí jako literární kritik v deníku Le Temps. Anatole France začal postupně dosahovat širokého ohlasu u čtenářské obce jednak vynikající jazykovou úrovní, jednak vtipem, duchaplností, říznou ironií a aforistickým laděním svých děl a stal se známým spisovatelem s f...

Více od autora