Josef Kajetán Tyl
Povídky historické a dramata

1941 | Nakladatelství Jan Voves

Dvě Tylovy historické povídky, jež tvoří prvou část této knihy, jsou jen ukázkou drobné literární práce historické, jíž Tyl kladl základy k novodobé české historické beletrii. Je v nich prokázána Tylova fantasie, s níž koncipoval i historické práce, když se mu nedostávalo dosti pramenů, tehdy ještě z velké části neznám…ých, a je v nich jeho velké umění vypravěčské, jež uchvacuje ještě dodnes, jakkoli se již novodobé nazírání historické staví často zcela jinak k historickým faktům, než jak se k nim stavěli čeští prozaici z doby před sto lety. Dramata, jež jsou v knize obsažena, ať je to Paličova dcera, Strakonický dudák či Jan Hus, dokazují velmi přesvědčivě, že Tyl byl divadelníkem tělem i duší, že dovedl v době, kdy jsme měli jen málo, dokonce jen několik dramatických autorů, zvládnout českou jevištní řeč, vybudovat jasné a přesvědčivé postavy českého života současného, z historie nebo vzniklé jako projev české národní fantasie. Nebylo-li možno vměstnati do svazku všecky podstatné hry Tylovy, postačí zajisté alespoň přítomné tři hry, aby si čtenář uvědomil pronikavou modernost Tylova umění v době jeho tvorby a aby v jeho vlastních slovech vzdával hold českému tvůrčímu geniu. Dvě Tylovy historické povídky, jež tvoří prvou část této knihy, jsou jen ukázkou drobné literární práce historické, jíž Tyl kladl základy k novodobé české historické beletrii. Je v nich prokázána Tylo…va fantasie, s níž koncipoval i historické práce, když se mu nedostávalo dosti pramenů, tehdy ještě z velké části neznámých, a je v nich jeho velké umění vypravěčské, jež uchvacuje ještě dodnes, jakkoli se již novodobé nazírání historické staví často zcela jinak k historickým faktům, než jak se k nim stavěli čeští prozaici z doby před sto lety. Dramata, jež jsou v knize obsažena, ať je to Paličova dcera, Strakonický dudák či Jan Hus, dokazují velmi přesvědčivě, že Tyl byl divadelníkem tělem i duší, že dovedl v době, kdy jsme měli jen málo, dokonce jen několik dramatických autorů, zvládnout českou jevištní řeč, vybudovat jasné a přesvědčivé postavy českého života současného, z historie nebo vzniklé jako projev české národní fantasie. Nebylo-li možno vměstnati do svazku všecky podstatné hry Tylovy, postačí zajisté alespoň přítomné tři hry, aby si čtenář uvědomil pronikavou modernost Tylova umění v době jeho tvorby a aby v jeho vlastních slovech vzdával hold českému tvůrčímu geniu.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, špinavé desky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý bez obálky, špinavé desky	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 19 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, špinavé desky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	352
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Hála
Edice:	Výbor z díla Josefa Kaj. Tyla
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 10. 2024 10:36
Číslo položky:	1040660

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora