Popelka Biliánová
Pověsti vyšehradské

2013 | Nakladatelství Dobrovský s.r.o

Pověsti se vztahují k vyšehradskému hřbitovu, tzv. Čertovu sloupu v Karlachových sadech, soše sv. Václava ve Štulcových sadech, kostelu sv. Petra a Pavla ve Štulcově ulici i k vyšehradskému podzemí . Vyprávějí o lebkách, o kočáře taženém bezhlavými koňmi, několika bílých paních a černých psech, o pokladech ve skále či …pod kostely. Protože Vyšehrad byl před 1. světovou válkou vojenskou pevností s c. a k. vojenskou posádkou, mohou mít některé pověsti kořen v ustrašenosti vojínů při noční stráži . V některých pověstech autorka uvádí několik variant dané pověsti , jindy uvádí každou varietu jako zvláštní pověst. Nechybějí pověsti převzaté z Kosmovy a Dalimilovy kroniky . Pověsti se vztahují k vyšehradskému hřbitovu, tzv. Čertovu sloupu v Karlachových sadech, soše sv. Václava ve Štulcových sadech, kostelu sv. Petra a Pavla ve Štulcově ulici i k vyšehradskému podzemí . …Vyprávějí o lebkách, o kočáře taženém bezhlavými koňmi, několika bílých paních a černých psech, o pokladech ve skále či pod kostely. Protože Vyšehrad byl před 1. světovou válkou vojenskou pevností s c. a k. vojenskou posádkou, mohou mít některé pověsti kořen v ustrašenosti vojínů při noční stráži . V některých pověstech autorka uvádí několik variant dané pověsti , jindy uvádí každou varietu jako zvláštní pověst. Nechybějí pověsti převzaté z Kosmovy a Dalimilovy kroniky .

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	138
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073900955
ISBN:	9788073900953
Edice:	Omega
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2025 16:6
Číslo položky:	1285536

O autorovi

Popelka Biliánová

Popelka Bilianová , rozená Maria Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí, jedna ze zakladatelek českého dívčího skautingu. Narodila se roku 1862 v Králově Dvoře u Berouna jako Maria, dcera kupce Václava Popelky a Marie, rozené Čtvrtníkové . V Počaplích u Berouna absolvovala dvoutřídní obecnou školu. Její otec invaliditou ztrácel živnost. Když bylo Marii patnáct let, přišla rodina o majetek a roku 1878 se přestěhovala do Prahy, kde se otec stal domovníkem a prodavačem, starší syn František se vyučil pekařem a mladší Karel studoval v Králově Dvoře. Marie chtěla studovat na Učitelském ústavu, nebyla však přijata kvůli slabému zraku. Působila tedy jako vychovatelka, od svého strýce si půjčovala knihy českých buditelů. Dostalo se jí zvláštního privilegia – směla navštěvovat některé přednášky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde mezi studenty byla jediná dívka. Proslula vlasteneckým a sociálním cítěním, jež projevovala spolkovou prací, organizační a charitativní činností. Například roku 1888 byla evidována jako agentka Ústřední matice školské. Pořádala výlety dětí po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot a hraček pro chudé české děti, především z německojazyčného pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské zásady při založení dívčí osady v Chotouni, kde od roku 1912 organizovala pro dívky prázdninové osady. Oproti svým mladším kolegyním, např. Vlastě Koseové, však nechtěla dívkám nabízet stejné nebo podobné činnosti jako skautům-chlapcům, a tak se postupně s hlavním proudem českého dívčího skautingu rozešla. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání. Stala se tak v období před první světovou válkou jednou z hlavních představ...

Více od autora