Knihy
Historie
Evropská historie
Tony Judt
Poválečná Evropa

Tony Judt
Poválečná Evropa : její historie od roku 1945

2017 | Nakladatelství Prostor

V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod sovětskou nadvládu, takže jednu totalitu tam nahradila druhá. Dnes už Sovětský svaz neexistuje a enkláva demokratických …států Evropské unie v současnosti sahá až k hranicím samotného Ruska. Poválečná Evropa podává hutný a celistvý obraz cesty, kterou Evropa mezi těmito dvěma body urazila; příběh, jehož děj se odvíjel ve stínu minulé války. Příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek; příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie; příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Tony Judt líčí rozvoj německé automobilové výroby ve světle toho, jak se stejnému odvětví vedlo v Británii; dává do souvislostí pařížské události roku 1968 s nepokoji, ke kterým v témže roce docházelo v Praze a v Itálii; a při osvětlování podstaty Salazarovy fašistické diktatury sahá po srovnání nejen s Francovým Španělskem, ale i s Ceauşescovým Rumunskem. Jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě.
Poučíme se zde o občanské válce v Řecku, o působení sociální demokracie ve Skandinávii, o těžkostech dvojjazyčné Belgie, o krvavých taženích severoirské IRA i baskických separatistů. Je to historie lidí stejně jako národů, vystupují v ní Churchill i Mitterrand, generalissimus Franco i generál Jaruzelski, Silvio Berlusconi i Josif Stalin.
A Poválečná Evropa má co říci i ke kulturním a sociálním dějinám: od francouzského a českého filmu, nástupu ledniček či úpadku vlivu intelektuálů přes přistěhovalectví a vznik třídy gastarbeiterů až po fenomény, jako byly existencialismus, punk rock, Monty Python nebo brutalistická architektura. Judtovu knihu časově dovedenou až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., která nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla, můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby. V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod …sovětskou nadvládu, takže jednu totalitu tam nahradila druhá. Dnes už Sovětský svaz neexistuje a enkláva demokratických států Evropské unie v současnosti sahá až k hranicím samotného Ruska. Poválečná Evropa podává hutný a celistvý obraz cesty, kterou Evropa mezi těmito dvěma body urazila; příběh, jehož děj se odvíjel ve stínu minulé války. Příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek; příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie; příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Tony Judt líčí rozvoj německé automobilové výroby ve světle toho, jak se stejnému odvětví vedlo v Británii; dává do souvislostí pařížské události roku 1968 s nepokoji, ke kterým v témže roce docházelo v Praze a v Itálii; a při osvětlování podstaty Salazarovy fašistické diktatury sahá po srovnání nejen s Francovým Španělskem, ale i s Ceauşescovým Rumunskem. Jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě.
Poučíme se zde o občanské válce v Řecku, o působení sociální demokracie ve Skandinávii, o těžkostech dvojjazyčné Belgie, o krvavých taženích severoirské IRA i baskických separatistů. Je to historie lidí stejně jako národů, vystupují v ní Churchill i Mitterrand, generalissimus Franco i generál Jaruzelski, Silvio Berlusconi i Josif Stalin.
A Poválečná Evropa má co říci i ke kulturním a sociálním dějinám: od francouzského a českého filmu, nástupu ledniček či úpadku vlivu intelektuálů přes přistěhovalectví a vznik třídy gastarbeiterů až po fenomény, jako byly existencialismus, punk rock, Monty Python nebo brutalistická architektura. Judtovu knihu časově dovedenou až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., která nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla, můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby.

Stav

Velmi dobrý

lehce opotřebené desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce opotřebené desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	xvi, 983 , 32 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	807260368X
ISBN:	9788072603688
Překladatel:	Dalibor Výborný
Edice:	96. svazek ed. 96. svazek ed. Obzor
Vydání:	V českém jazyce vydání druhé, v nakladatelství Prostor první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 2. 2025 6:15
Číslo položky:	1142914

O autorovi

Tony Judt

Tony Robert Judt byl britský historik, univerzitní profesor, který se specializoval na moderní evropské dějiny, a veřejný intelektuál. Je známý svými esejemi, v nichž se kriticky vyjadřoval k zahraniční politice USA, státu Izrael a budoucnosti Evropy. Ve svém mládí původně inklinoval jako teenager k levicovému sionismu, nicméně nedlouho poté opustil svoji víru v agrární socialismus a marxismus a prohlašoval se za "universalistického sociálního demokrata. Narodil se v sekulární a apoliticky smýšlející židovské rodině, nicméně i přesto ho jeho rodiče pobízeli k tomu, aby se připojil k levicové sionistické organizaci Dror, kde si měl najít přátele. Strávil několik let jako pomocník v kibucech. Sloužil také jako pomocná síla v izraelské armádě během šestidenní války v roce 1967. Pracoval zde jako tlumočník pro další dobrovolníky v nově dobytých Golanských výšinách. Zde podle svých slov ztratil svoji víru v sionismus a začal vnímat Izrael jako tu "špatnou okupační mocnost", přičemž vlastní definice Izraele jako židovského státu z něj učinila anachronismus. Postoje vůči Izraeli z něj udělaly polarizující a kontroverzní postavu. V roce 2003 navrhl tzv. "one state solution", dvounárodnostní stát Izrael, v němž by Židé i Arabové měli rovnoprávné postavení. Studoval na univerzitách v Cambridge a Paříži a působil mj. jako profesor Newyorské univerzity a ředitel Remarqueova institutu, který založil v roce 1995. Jeho prvotním zájmem byla francouzská intelektuální historie, později se začal věnovat i problémům evropských dějin. V 70. a 80. letech se zabýval také děním v zemích východního bloku. Díky tomu navázal styky s disidenty a mj. se také naučil česky. V roce 2008 mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza a od října roku 2009 byl ochrnutý od krku dolů. Na ALS zemřel ve svém domě na Manhattanu 6. srpna roku 2010. Za svůj život byl třikrát ženatý, přičemž první dvě manželství skončila rozvod...

Více od autora