S. W Hawking, Roger Penrose
Povaha prostoru a času : The nature of Space and Time

2000 | Nakladatelství Academia

Jedna z nejzávažnejších otázek současné kvantové fyziky zní, jak spojit kvantovou teorii pole a Einsteinovu obecnou teorii relativity – tyto dvě nejpreciznější a nejúspěšnější fyzikální teorie vůbec – v jednotnou teorii kvantové gravitace. V názoru na tuto spornou otázku se dva nejslavnější fyzici světa – Stephen Hawki…ng a Roger Penrose – rozcházejí. V šesti přednáškách a závěrečné diskusi svá stanoviska vysvětlují a jasně tím dokumentují, jak rozdílně se snaží pochopit nepochopitelné. Jedna z nejzávažnejších otázek současné kvantové fyziky zní, jak spojit kvantovou teorii pole a Einsteinovu obecnou teorii relativity – tyto dvě nejpreciznější a nejúspěšnější fyzikální teorie vůbec –… v jednotnou teorii kvantové gravitace. V názoru na tuto spornou otázku se dva nejslavnější fyzici světa – Stephen Hawking a Roger Penrose – rozcházejí. V šesti přednáškách a závěrečné diskusi svá stanoviska vysvětlují a jasně tím dokumentují, jak rozdílně se snaží pochopit nepochopitelné.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	137
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020007458
ISBN:	9788020007452
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2024 15:58
Číslo položky:	1071596

O autorech

S. W Hawking

Stephen William Hawking byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky. Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky. V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů. Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza , s pomalou progresí, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo. Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči. Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře. Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.

Více od autora

Roger Penrose

Sir Roger Penrose je anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic. Mezi jeho přínosy patří např. spolupráce na objevu Hawkingova záření. Je také rekreačním filosofem. V roce 2020 obdržel Nobelovu cenu za fyziku, za predikci vzniku černých děr na základě obecné teorie relativity. Narodil se do rodiny, ve které byla matematika významný spojovací prvek zálib téměř každého člena rodiny. Jeho otec byl vystudovaný genetik, ale matematika byla jeho velkou zálibou, jeho starší bratr vystudoval matematiku i fyziku. Jeho mladší bratr se stal desetinásobným britským šachovým mistrem a jeho matka byla lékařka. Jeho zálibami byla matematika a biologie, ještě před počátkem studia matematiky na Univerzitě v Cambridgi se mezi jeho vytoužená povolání ocitla mozková chirurgie. Při výběru vysokoškolského studia váhal mezi studiem matematiky a biologie, rozhodl se pro matematiku. Narazil však na značný odpor svého otce, který byl toho názoru že jako matematik nebude mít schopnost uživit se. On však na svém rozhodnutí trval, a tak jej děkan cambridgeské univerzity podrobil testu, ve kterém předpokládal, že vyřeší pouze polovinu daných matematických úloh. On však všechny úlohy vyřešil ještě před vypršením časového limitu, otec tedy ustoupil. Vystudoval topologii, ale téměř celý život se zabývá teoretickou fyzikou. V 60. letech 20. století se věnoval obecné teorii relativity a jejím důsledkům na astrofyziku a kosmologii. Roku 1988 získal spolu se Stephenem Hawkingem Wolfovu cenu za fyziku. Rok poté vydal svoji první knihu s názvem Císařova nová mysl, roku 1994 vydal Stíny mysli a roku 1997 konečně Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, ve které se zabývá svou teorií, která pracuje s myšlenkou, že lidská mysl je jev na rozhraní mezi kvantovou fyzikou a fyzikou makrosvěta. Rovněž je autorem tzv. Penroseova dláždění. Jde o geometrickou konstrukci, kterou lze vyd...

Více od autora