Jaroslav Kmenta
Pouštní horečka

2011 | Nakladatelství Mgr. Jaroslav Kmenta

Prvotina Jaroslava Kmenty. Vznikla jako jedna velká reportáž o kauze nemocných vojáků, kteří v roce 1990 prošli válkou v Perském zálivu. Československá protichemická jednotka tam tehdy naměřila chemické otravné látky sarin a yperit a dva roky poté to ministerstvo obrany začalo tajit. Přitom to mohlo objasnit záhadné ne…moci, jimiž veteráni po celém světě trpěli. První vydání vyšlo v roce 1999 a bylo vyprodané. Nyní vychází druhé doplněné vydání. Literární kritici tehdy napsali, že se kniha čte jako detektivka. „Je to vzrušující čtení, při němž běhá mráz po zádech. Je to vzor kvalitní investigativní žurnalistiky. A také ostrá obžaloba vedení ministerstva obrany za to, že ignorovalo nemoci válečných veteránů,“ stálo v jedné recenzi. Prvotina Jaroslava Kmenty. Vznikla jako jedna velká reportáž o kauze nemocných vojáků, kteří v roce 1990 prošli válkou v Perském zálivu. Československá protichemická jednotka tam tehdy naměřila chemic…ké otravné látky sarin a yperit a dva roky poté to ministerstvo obrany začalo tajit. Přitom to mohlo objasnit záhadné nemoci, jimiž veteráni po celém světě trpěli. První vydání vyšlo v roce 1999 a bylo vyprodané. Nyní vychází druhé doplněné vydání. Literární kritici tehdy napsali, že se kniha čte jako detektivka. „Je to vzrušující čtení, při němž běhá mráz po zádech. Je to vzor kvalitní investigativní žurnalistiky. A také ostrá obžaloba vedení ministerstva obrany za to, že ignorovalo nemoci válečných veteránů,“ stálo v jedné recenzi.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 20. 3. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	145 s., xvi s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090360386
ISBN:	9788090360389
Vydání:	2., dopl. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:4
Číslo položky:	988075

O autorovi

Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta je český investigativní novinář a spisovatel, reportér časopisu Reportér. Zabývá se vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce. V letech 1993–2000 a 2003–2013 působil v deníku Mladá fronta DNES. Po studiu nymburského gymnázia absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce spoluzakládal nymburskou organizaci Občanského fóra a od roku 1990 byl zastupitelem města. V roce 1991 nastoupil na pozici redaktora ve zpravodajské agentuře ČTK, kde se věnoval školství a pak armádě. Od roku 1993 působil Kmenta v Mladé frontě DNES, největší redakci v zemi, a „za pochodu a na koleně“ se učil „pátrací žurnalistiku“, zkušenosti pobíral zejména od zahraničních novinářů. Během svého působení pracoval na řadě velkých kauz. Zjistil například, že československá protichemická jednotka naměřila ve válce v Zálivu chemické otravné látky sarin a yperit, což americké i české ministerstvo obrany tajily a byly nuceny to přiznat až pod tíhou důkazů, jež Kmenta snášel ve svých reportážích. V roce 1997 zveřejnil informace o podezření, že ODS má ve Švýcarsku tajné konto. Tyto informace spolu se zprávami o fiktivních sponzorech ODS přispěly k pádu Klausovy vlády. V roce 1999 odhalil, že místopředseda vlády Egon Lánský má tajné konto v Rakousku, což vedlo k Lánského rezignaci. V roce 2000 zveřejnil reportáž o praní špinavých peněz v Komerční bance. V roce 2001 publikoval reportáže o tom, zda byl konzul z irácké ambasády v Praze napojen na hlavního atentátníka z 11. září 2001, tedy na al-Káidu. O případu pak referovaly americké noviny The New York Times či americké televizní stanice. V roce 2005 se věnoval majetkovým nejasnostem premiéra Stanislava Grosse , který tehdy nedokázal vysvětlit původ peněz na svůj barrandovský byt a v důsledku toho rezignoval jako premiér, protože o svých financích lhal.[4...

Více od autora