Jaroslav Kmenta, Peter Želinský, Ján Valo
Pouštní horečka : kniha, která neměla vyjít (Zákulisí aféry kolem naměření sarinu a yperitu ve válce v Zálivu)

1999 | Nakladatelství Želinský 1492

Kniha přibližuje válku v Zálivu, která představuje důležitou etapu novodobých dějin. Autoři v ní věnují pozornost nejen životním osudům našich chemických specialistů, kteří se akce zúčastnili, ale zejména okolnostem zjištění otravných látek, snaze o utajení těchto skutečností a z toho vyplývajících následků. Uvádějí mo…žné příčiny úmrtí na "syndrom pouštní horečky", která se nevyhnula ani příslušníkům československého protichemického praporu. Jejich kritickému pohledu neunikla ani citlivá otázka financování naší jednotky v Zálivu.
Na nátlak veteránů byla v roce 1997 ustavena česká vyšetřovací komise, která měla přinést odpovědi na nastolené otázky. S výsledky šetření však nebyla naše veřejnost v plné výši seznámena.
Minulost zůstává otevřenou ranou přítomnosti, pokud se z ní nedokážeme poučit. Kniha přibližuje válku v Zálivu, která představuje důležitou etapu novodobých dějin. Autoři v ní věnují pozornost nejen životním osudům našich chemických specialistů, kteří se akce zúčastnili, ale zej…ména okolnostem zjištění otravných látek, snaze o utajení těchto skutečností a z toho vyplývajících následků. Uvádějí možné příčiny úmrtí na "syndrom pouštní horečky", která se nevyhnula ani příslušníkům československého protichemického praporu. Jejich kritickému pohledu neunikla ani citlivá otázka financování naší jednotky v Zálivu.
Na nátlak veteránů byla v roce 1997 ustavena česká vyšetřovací komise, která měla přinést odpovědi na nastolené otázky. S výsledky šetření však nebyla naše veřejnost v plné výši seznámena.
Minulost zůstává otevřenou ranou přítomnosti, pokud se z ní nedokážeme poučit.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	206 s., [32] s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023834533
ISBN:	9788023834536
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 4. 2024 11:21
Číslo položky:	825134

O autorech

Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta je český investigativní novinář a spisovatel, reportér časopisu Reportér. Zabývá se vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce. V letech 1993–2000 a 2003–2013 působil v deníku Mladá fronta DNES. Po studiu nymburského gymnázia absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce spoluzakládal nymburskou organizaci Občanského fóra a od roku 1990 byl zastupitelem města. V roce 1991 nastoupil na pozici redaktora ve zpravodajské agentuře ČTK, kde se věnoval školství a pak armádě. Od roku 1993 působil Kmenta v Mladé frontě DNES, největší redakci v zemi, a „za pochodu a na koleně“ se učil „pátrací žurnalistiku“, zkušenosti pobíral zejména od zahraničních novinářů. Během svého působení pracoval na řadě velkých kauz. Zjistil například, že československá protichemická jednotka naměřila ve válce v Zálivu chemické otravné látky sarin a yperit, což americké i české ministerstvo obrany tajily a byly nuceny to přiznat až pod tíhou důkazů, jež Kmenta snášel ve svých reportážích. V roce 1997 zveřejnil informace o podezření, že ODS má ve Švýcarsku tajné konto. Tyto informace spolu se zprávami o fiktivních sponzorech ODS přispěly k pádu Klausovy vlády. V roce 1999 odhalil, že místopředseda vlády Egon Lánský má tajné konto v Rakousku, což vedlo k Lánského rezignaci. V roce 2000 zveřejnil reportáž o praní špinavých peněz v Komerční bance. V roce 2001 publikoval reportáže o tom, zda byl konzul z irácké ambasády v Praze napojen na hlavního atentátníka z 11. září 2001, tedy na al-Káidu. O případu pak referovaly americké noviny The New York Times či americké televizní stanice. V roce 2005 se věnoval majetkovým nejasnostem premiéra Stanislava Grosse , který tehdy nedokázal vysvětlit původ peněz na svůj barrandovský byt a v důsledku toho rezignoval jako premiér, protože o svých financích lhal.[4...

Více od autora

Peter Želinský

Ing. Peter Želinský se narodil 11. února 1960. Pochází ze staročeského šlechtického rodu. Jeho předkové a příbuzní bojovali na Bílé Hoře, ve druhé světové válce, ve Vietnamu. Vystudoval Vojenskou akademii. Působil ve štábních a velitelských funkcích. Po návratu z války v Zálivu propuštěn v armády. Od roku 1992 byl mluvčím Sdružení veteránů . Zasazoval se o řádné vyšetření nemocí ze Zálivu. O historii svého rodu napsal knihu V moci nejvyššího a příběh je připraven k zfilmování v Hollywoodu .

Více od autora