Anton Myrer
Poslední kabriolet

1987 | Nakladatelství Odeon

Ten zelený Packard se za třicet let střídání majitelů a pohnutého osudu, jaký mu uchystalo 20. století, téměř nezměnil. O to důvěryhodnější je jako svědek proměn doby a svých majitelů. Z bezstarostných studentů se stávají váleční veteráni, z idealistů pragmatičtí cynici. A z Myrerova románu jedna z nejpůsobivějších gen…eračních výpovědí. Na počátku knihy září ten kabriolet jasně zelenou novotou, a třebaže jde o mužný Packard, říká se mu Císařovna, protože to nejlépe vystihuje jeho vznešenost. Na konci knihy je Císařovnin lesk už zmatnělý, kožená sedadla jsou popraskaná a vůz sám je mírně dýchavičný. Však také přežil tři dekády. Na jeho majitelích zanechaly o poznání hlubší stopy. Bylo jich pět, pět kamarádů a bezstarostných studentů v době, kdy se o Hitlera zajímala víc Evropa než Amerika za mořem. Tam měli jiné starosti: swing Bennyho Goodmana dostával mladé lidi do transu, kdo by myslel na něco jiného, než jak se bavit a užívat si života. Do Tichomoří a na evropská bojiště odjížděli američtí muži houfně a v šoku, i když bigbandy jim k tomu nepřestaly vyhrávat. Domů se vraceli jen ti šťastnější. A z těch zase jen ti šťastnější dokázali bez následků překonat trauma mládí přeseknutého nemilosrdně vedví a pokračovat v životě tam, kde přestali, jako by se nic nestalo. Stalo, ale jediné Císařovny jako by se to netýkalo. Dál zrcadlí na své vyleštěné kapotě přicházející roky i střídající se majitele, kteří vyrostli ze studentů v občany rozporuplné země, obyvatele nevyzpytatelné zeměkoule, kteří se to všechno snaží pochopit a smířit se s rozčarováním, které vystřídalo prvotní radost ze života, se středním věkem, který přišel, když odešlo mládí, a nakonec i s další válkou, která se jich netýkala jen zdánlivě… I když americký autor Anton Myrer napsal více knih , teprve v pozdním Posledním kabrioletu se mu podařilo vytvořit jeden z onoho druhu románů, na něž snad nikdo, kdo jej jednou přečetl, už nikdy nezapomene. Tato tklivá, humorná i sentimentální a také tragická generační výpověď o podstatné části uplynulého století se tak zařadila mezi nesmrtelná díla americké prózy. Karel Jerie je malíř, ilustrátor a zabývá se tvorbou komiksů. Publikuje kresby v novinách a časopisech. Zároveň ilustruje knihy pro mládež a kreslí stripy pro různá periodika. Je členem SVU Mánes a jedním ze zakladatelů občanského sdružení Seqence zaměřeného na podporu komiksu v České republice. V roce 2008 získal první cenu v kategorii profesionálů na Mezinárodním komiksovém festivalu v Lodži v Polsku. Ten zelený Packard se za třicet let střídání majitelů a pohnutého osudu, jaký mu uchystalo 20. století, téměř nezměnil. O to důvěryhodnější je jako svědek proměn doby a svých majitelů. Z bezstarostnýc…h studentů se stávají váleční veteráni, z idealistů pragmatičtí cynici. A z Myrerova románu jedna z nejpůsobivějších generačních výpovědí. Na počátku knihy září ten kabriolet jasně zelenou novotou, a třebaže jde o mužný Packard, říká se mu Císařovna, protože to nejlépe vystihuje jeho vznešenost. Na konci knihy je Císařovnin lesk už zmatnělý, kožená sedadla jsou popraskaná a vůz sám je mírně dýchavičný. Však také přežil tři dekády. Na jeho majitelích zanechaly o poznání hlubší stopy. Bylo jich pět, pět kamarádů a bezstarostných studentů v době, kdy se o Hitlera zajímala víc Evropa než Amerika za mořem. Tam měli jiné starosti: swing Bennyho Goodmana dostával mladé lidi do transu, kdo by myslel na něco jiného, než jak se bavit a užívat si života. Do Tichomoří a na evropská bojiště odjížděli američtí muži houfně a v šoku, i když bigbandy jim k tomu nepřestaly vyhrávat. Domů se vraceli jen ti šťastnější. A z těch zase jen ti šťastnější dokázali bez následků překonat trauma mládí přeseknutého nemilosrdně vedví a pokračovat v životě tam, kde přestali, jako by se nic nestalo. Stalo, ale jediné Císařovny jako by se to netýkalo. Dál zrcadlí na své vyleštěné kapotě přicházející roky i střídající se majitele, kteří vyrostli ze studentů v občany rozporuplné země, obyvatele nevyzpytatelné zeměkoule, kteří se to všechno snaží pochopit a smířit se s rozčarováním, které vystřídalo prvotní radost ze života, se středním věkem, který přišel, když odešlo mládí, a nakonec i s další válkou, která se jich netýkala jen zdánlivě… I když americký autor Anton Myrer napsal více knih , teprve v pozdním Posledním kabrioletu se mu podařilo vytvořit jeden z onoho druhu románů, na něž snad nikdo, kdo jej jednou přečetl, už nikdy nezapomene. Tato tklivá, humorná i sentimentální a také tragická generační výpověď o podstatné části uplynulého století se tak zařadila mezi nesmrtelná díla americké prózy. Karel Jerie je malíř, ilustrátor a zabývá se tvorbou komiksů. Publikuje kresby v novinách a časopisech. Zároveň ilustruje knihy pro mládež a kreslí stripy pro různá periodika. Je členem SVU Mánes a jedním ze zakladatelů občanského sdružení Seqence zaměřeného na podporu komiksu v České republice. V roce 2008 získal první cenu v kategorii profesionálů na Mezinárodním komiksovém festivalu v Lodži v Polsku.

Vyberte kus s kódem BF2025: 25 Kč

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem na prodejně	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem na prodejně	45 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka, neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	45 Kč
Stav Dobrý lehce odřená obálka	Skladem pro e-shop	39 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	39 Kč
Stav Dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 35 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	35 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	602
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jarmila Emmerová
Edice:	Galérie moderních autorů
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 5. 2024 8:20
Číslo položky:	837611

O autorovi

Anton Myrer

Anton Olmstead Myrer byl americký spisovatel. Vystudoval Boston Latin School. Za druhé světové války, v roce 1942 vstoupil do americké námořní pěchoty a bojoval tři roky v Pacifiku. Účastnil se bitvy o ostrov Guam, kde byl zraněn. Podílel se i na obsazení ostatních Mariánských ostrovů. Z armády odešel v roce 1946 v hodnosti desátníka. Po válce vystudoval Harvardovu univerzitu. Konec života strávil v New Yorku, kde zemřel na leukémii. Jeho dílo se zabývá životem Ameriky ve třicátých letech, přechodem do druhé světové války a poté i válkou.

Více od autora