Knihy
Poezie
Česká poezie
Antonín Macek
Poslední bitva vzplála

Antonín Macek, Ladislav Zápotocký, Josef Boleslav Pecka, Josef Krapka-Náchodský, Norbert Zoula, Leopold Kochmann, František Josef Hlaváček, Antonín Srb
Poslední bitva vzplála : Výbor z veršů a písní dělnických básníků

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sborník soustřeďuje nejkrásnější z toho, co vytvořila 1. a 2. generace čes. děln. básníků od počátků samost. polit. života čes. proletariátu až po 1. vítěznou social. revoluci na světě. Jsou to básně L. Zápotockého , J.B. Pecky , N. Zouly , L. Kochmana , F.J. Hlaváčka , J. Krapky , A. Macka a j., tedy sloky těch, kdož… zasvětili boji proletariátu celý svůj život, ať jako přímí organizátoři hnutí nebo jako publicisté, novináři a básníci. Básně jsou svědectvím probouzejícího se třídního uvědomění v Rakousku za stupňujícího se teroru v letech 80., i krutého útisku děl. třídy v USA, kam mnozí social. předáci odjížděli. Bojovné, sarkastické verše a písňové texty jsou řazeny chronologicky a jsou dokladem, jak průkopníci vědeckého socialismu u nás probouzeli a uvědomovali pracující lid. Důkladný doslov odhaluje v rámci nárysu dějin čes. děl. hnutí let 70.-20., jak tito básníci byli buržoazní lit. historií záměrně opomíjeni a jak v celém rozsahu dějin naší děl. třídy měly děl. verše a písňové texty důležité ideové a umělecké poslání. Sborník soustřeďuje nejkrásnější z toho, co vytvořila 1. a 2. generace čes. děln. básníků od počátků samost. polit. života čes. proletariátu až po 1. vítěznou social. revoluci na světě. Jsou to básně …L. Zápotockého , J.B. Pecky , N. Zouly , L. Kochmana , F.J. Hlaváčka , J. Krapky , A. Macka a j., tedy sloky těch, kdož zasvětili boji proletariátu celý svůj život, ať jako přímí organizátoři hnutí nebo jako publicisté, novináři a básníci. Básně jsou svědectvím probouzejícího se třídního uvědomění v Rakousku za stupňujícího se teroru v letech 80., i krutého útisku děl. třídy v USA, kam mnozí social. předáci odjížděli. Bojovné, sarkastické verše a písňové texty jsou řazeny chronologicky a jsou dokladem, jak průkopníci vědeckého socialismu u nás probouzeli a uvědomovali pracující lid. Důkladný doslov odhaluje v rámci nárysu dějin čes. děl. hnutí let 70.-20., jak tito básníci byli buržoazní lit. historií záměrně opomíjeni a jak v celém rozsahu dějin naší děl. třídy měly děl. verše a písňové texty důležité ideové a umělecké poslání.

s kódem POETLE: 40 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	343, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	54. svazek ed. 54. svazek ed. Národní klenotnice
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 10. 2020 14:47
Číslo položky:	120395

O autorech

Antonín Macek

Antonín Macek byl český levicový novinář, spisovatel, dramatik a básník. Narodil se v Mladé Boleslavi, v rodině krejčovského mistra Josefa Macka a jeho ženy Anny, rozené Dlaskové. Jeho život, včetně smrti, ovlivnilo to, že po prodělané spále téměř ohluchl. Ze zdravotních důvodů nedokončil studia na gymnáziu a vyučil se řezbářem. I přes nedokončené vzdělání se věnoval soukromému studiu dějin umění, literatury a filozofie. Studoval též jazyky. Prošel různými zaměstnáními, především v Mladé Boleslavi a později v Českých Budějovicích. Zde musel opustit místo v okresní nemocenské pokladně pro svoje členství v sociálně demokratické straně. V roce 1907 odešel do Prahy a od roku 1898 byl zaměstnán v pražské redakci Práva lidu. Roku 1895 se stal členem Českoslovanské sociálně demokratické strany a od roku 1897 přispíval do jejího tisku. V roce 1921 spoluzakládal Komunistickou stranu Československa. V roce 1900 se oženil – manželka Milada, rozená Selichová . V policejních přihláškách z roku 1900 a 1903 uvedl jako bydliště Nusle, povolání "účetní Rudého práva", resp. "účetní a redaktor". Příčinou smrti byly komplikace po zastaralém zánětu středního ucha. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. Od roku 1895 až do své smrti spolupracoval s dělnickými periodiky a přispíval do nich. Některá z nich spoluzakládal a vydával . V letech 1911–1920 byl redaktorem Práva lidu, kde také uveřejňoval své básně. Po rozdělení sociálně demokratické strany přešel do redakce Rudého práva, redigoval i další levicové časopisy . Osobní vlastnosti a šířku sebevzdělání Antonína Macka ocenily při jeho odchodu i nelevicové listy, jako Národní listy nebo Zlatá Praha. Po roce 1948 prezentoval tisk Antonína Macka především jako revolučního dělnického básníka a jednoho ze zakladate...

Více od autora

Ladislav Zápotocký

Ladislav Zápotocký, pseudonym Budečský, druhý pseudonym Mikuláš Haštalský, byl český novinář a politik, průkopník socialismu a spoluzakladatel české sociálnědemokratické strany. Byl otcem pozdějšího československého prezidenta Antonína Zápotockého. Ladislav Zápotocký se narodil v Praze, v Haštalské ulici, pokřtěn byl v kostele sv. Haštala. Jeho otec Antonín Zápotocký zemřel 10. června 1853 a matka Anna se znovu vdala za Antonína Jiskru. Ten byl Ladislavovým kmotrem a též v roce 1853 ovdověl; z prvního manželství měl, jako Anna Zápotocká, jedno dítě a společně měli manželé Jindrovi další tři děti. S nevlastním otcem, který ho přivedl k zájmu o vzdělání, měl Ladislav dobrý vztah. Po dokončení obecné školy se vyučil krejčovským dělníkem. V jednadvaceti letech se Ladislav Zápotocký začal angažovat v otázkách dělnického hnutí. V roce 1873 spoluzaložil Vzdělávací besedu dělníků krejčovských, která existovala do zákazu v roce 1877. V roce 1873 se též stal redaktorem čtrnáctideníku Dělnické listy. Ve stejném roce ale redakci opustil a s dalšími socialisticky smýšlejícími redaktory založil periodikum Budoucnost. Často též přispíval do socialisty později obnovených Dělnických listů. Články v Budoucnosti a Dělnických listech podepisoval pseudonymem L. Budečský. Podle nekrologu v Dělnických novinách měl za tuto práci plat tři zlaté týdně. 28. září 1876 se Ladislav Zápotocký zúčastnil založení české zemské organizace rakouské sociální demokracie a byl zvolen do jejího užšího vedení. 7. dubna 1878 se v hostinci U Kaštanu v Břevnově konal tzv. Břevnovský sjezd. Na sjezdu byla ustavena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku, Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký byli hlavními osobnostmi tohoto sjezdu. Vznikla tak zvláštní organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské sociálně demokratické strany. Krátce poté bylo zahájeno policejní vyše...

Více od autora