Fráňa Šrámek
Poslední básně

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Do tohoto svazku byly pojaty básně, které F.Š. ponechal stranou svých vydaných sbírek, nedůvěřuje v jejich uměleckou dokonalost, a těch, které zbyly v jeho pozůstalosti. Básně, položené v čelo sbírky , jsou svědectvím toho, jak Šrámek zůstal věren boji za svobodu národa, jak i přes své stáří a nemoc, jež ho oddělovaly …od bouřlivé doby, viděl v politických perspektivách historický zápas s fašismem, jak s nadějí obrátil své oči i své srdce k Rudé armádě a jejímu "velkému komandýrovi", jak radostně pozdravil novou epochu našeho národa. Do druhého oddílu - Kdesi za Piavou - je skryta bolestná minulost Šrámkových prožitků z první své imperialistické války. Z veršů tohoto cyklu k nám mluví známý už autor "Žasnoucího vojáka" i jiných slavných básní, napsaných z krvavé jižní fronty a hovořících výmluvně o hrůze imperialistického vraždění i vroucí víře, že se lidé, mezi nimiž strhli mosty a položili zákopy, setkají. Oddíl "Pozdravy" nám ukazuje nejen citlivý vztah Šrámkův k několika našim předním umělcům, nýbrž i mistrovství básnické charakteristiky. "Poslední strofa" čtvrtý a poslední oddíl sbírky, shrnuje verše zestárlého a umírajícího básníka, který však do posledních okamžiků zůstává milencem a pěvcem života.
Zdroj anotace: Národní knihovna ČR Do tohoto svazku byly pojaty básně, které F.Š. ponechal stranou svých vydaných sbírek, nedůvěřuje v jejich uměleckou dokonalost, a těch, které zbyly v jeho pozůstalosti. Básně, položené v čelo sbírky …, jsou svědectvím toho, jak Šrámek zůstal věren boji za svobodu národa, jak i přes své stáří a nemoc, jež ho oddělovaly od bouřlivé doby, viděl v politických perspektivách historický zápas s fašismem, jak s nadějí obrátil své oči i své srdce k Rudé armádě a jejímu "velkému komandýrovi", jak radostně pozdravil novou epochu našeho národa. Do druhého oddílu - Kdesi za Piavou - je skryta bolestná minulost Šrámkových prožitků z první své imperialistické války. Z veršů tohoto cyklu k nám mluví známý už autor "Žasnoucího vojáka" i jiných slavných básní, napsaných z krvavé jižní fronty a hovořících výmluvně o hrůze imperialistického vraždění i vroucí víře, že se lidé, mezi nimiž strhli mosty a položili zákopy, setkají. Oddíl "Pozdravy" nám ukazuje nejen citlivý vztah Šrámkův k několika našim předním umělcům, nýbrž i mistrovství básnické charakteristiky. "Poslední strofa" čtvrtý a poslední oddíl sbírky, shrnuje verše zestárlého a umírajícího básníka, který však do posledních okamžiků zůstává milencem a pěvcem života.
Zdroj anotace: Národní knihovna ČR

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	79
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 11. 2023 15:55
Číslo položky:	682365

O autorovi

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Více od autora