Knihy
Beletrie
Česká literatura
Bohumír Četyna
Poselství zapomenutých

Bohumír Četyna
Poselství zapomenutých

1973 | Nakladatelství Profil

Román, zachycující historii chalupnického hnutí na Ostravsku v první polovině minulého století, napsal autor na podkladě archívního materiálu. V historicky doložených postavách vůdců hnutí chalupníků a bezzemků, "paprskáře" Fabiše Krce a kantora a "rechtora" Šebestiána Vrány, zpodobil první nositele socialistických myš…lenek v Pobeskydí. Spisovatel o knize říká, že se v ní snaží osvětlit málo známý úsek nedávné pobeskydské minulosti, kdy naši předkové musili bojovat o udržení holé existence. Román, zachycující historii chalupnického hnutí na Ostravsku v první polovině minulého století, napsal autor na podkladě archívního materiálu. V historicky doložených postavách vůdců hnutí chalupníků …a bezzemků, "paprskáře" Fabiše Krce a kantora a "rechtora" Šebestiána Vrány, zpodobil první nositele socialistických myšlenek v Pobeskydí. Spisovatel o knize říká, že se v ní snaží osvětlit málo známý úsek nedávné pobeskydské minulosti, kdy naši předkové musili bojovat o udržení holé existence.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Mírně opotřebená

zvlněná obálka, lehce zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zvlněná obálka, lehce zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	18. 12. 2025 17:46
Číslo položky:	1505978

O autorovi

Bohumír Četyna

Bohumír Strnadel-Četyna byl český spisovatel a novinář, autor historických románových kronik z Valašska. Bohumír Strnadel vychodil měšťanskou školu ve Frenštátě pod Radhoštěm, poté studoval v letech 1923 až 1924 na gymnáziu na Velehradě a na reálných gymnáziích v Olomouci od 1924 až 1926 nebo v letech 1926 až 1926 v Brně. Studium nedokončil a po vojenské službě v Brně a v Opavě pracoval doma v hospodářství a sezonně jako lesní dělník. V roce 1936 navštěvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy externě přednášky profesorů Františka X. Šaldy, orientalisty Aloise Musila aj. V letech 1939 až 1941 studoval historické prameny k dějinám hukvaldského panství, zvláště v brněnských a kroměřížských archivech. V roce 1941 a 1942 byl archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě pod Radhoštěm, potom pracoval na úřadě v Trojanovicích, po osvobození jako tajemník Místního národního výboru. Od 1947 se věnoval pouze literární práci a také osvětové a kulturněpolitické činnosti. V 50. a 60. letech podnikl řadu cest do východní a jihovýchodní Evropy a na Blízký východ. Na začátku 70. let vedl ostravskou pobočku nově zřízeného SČS.

Více od autora