Muhammad Iqbal
Poselství z Východu

1960 | Nakladatelství Československé akademie věd

Třem duchovním světům náleží Muhammad Ikbál, ze tří zemí vyrazily kořeny jeho básnického a filosofického díla: indický myšlenkový svět se v něm pojí se světem Koránu a persko-arabské mystiky, oba se pak přetavují idejemi západoevropské filosofie, zastoupené především Bergsonem a Nietzschem. Myšlenkám tří různých oblast…í odpovídají tři různé jazyky: poezii dává zaznívat urdština a libozvučná perština, prózu vyjadřuje angličtina.

Co je vlastně oním poselstvím, které Východ posílá Evropě, a kde je máme hledat? Kromě básně „Poselství“ je nejlépe vyjádřeno v cyklu čtyřverší v první části knihy. Je to poselství Lásky jako cesty k nejzazšímu odhalení pravdy. Poněvadž sídlem Lásky je srdce, je oslavováno jako nejvyšší vůdce lidského Já. Poselství z Východu vzniklo vlastně jako odpověď na Goethův „Západovýchodní díván“.

Ikbál stejně jako mnoho jiných indických muslimů se obdivoval dílu německého básníka, který se pokusil přiblížit svým krajanům krásy perského písemnictví. Byl tak okouzlen Goethem, že se pokusil jako on o vzájemné sblížení Východu a Západu. V poslední části knihy, v „Obrazu Evropy“, zamýšlel zpodobnit charakteristické rysy moderního evropského života, seznámit své krajany s vědeckými a technickými úspěchy, jichž Evropa dosáhla, a představit jim vynikající postavy evropské vědy a evropského umění. Ikbál zatoužil obnovit učení původního islámu i filosoficky.

Nabyl přesvědčení, že životnost islámu rozleptal vliv řeckého filosofického myšlení, zejména Platona, které jej změnilo z činorodé filosofie života v pasivní meditace a odevzdanost do vůle osudu. Avšak současná společenská situace vyžadovala, aby muslimové vedli aktivní boj. Proto Ikbál musel ve své dlouhé filosofické básni „Tajemství vlastního Já“, napsané roku 1915, zavrhnout vliv řecké filosofie na islám. Ale to vedlo zároveň k zavržení celého odkazu súfíských básníků a mystiků Persie, neboť súfismus byl ovlivněn Platonem stejně jako indickým védántem a obojí byly v příkrém rozporu s učením aktivity obsaženým v Koránu. V takové neblahé společenské situaci za první světové války a po ní psal Ikbál jednu ze svých nejhezčích sbírek „Poselství z Východu“.

Poselství z Východu v grafické úpravě a s ilustracemi Miloslava Troupa je první knížkou, jejíž obálka a přílohy byly tištěny jako původní grafické práce novou ofsetovou technikou. Jde o polotónový ofset, který poskytuje mnoho nových možností jak v oblasti reprodukce fotografované, tak i pro přímé grafické práce výtvarníka. Třem duchovním světům náleží Muhammad Ikbál, ze tří zemí vyrazily kořeny jeho básnického a filosofického díla: indický myšlenkový svět se v něm pojí se světem Koránu a persko-arabské mystiky, oba se p…ak přetavují idejemi západoevropské filosofie, zastoupené především Bergsonem a Nietzschem. Myšlenkám tří různých oblastí odpovídají tři různé jazyky: poezii dává zaznívat urdština a libozvučná perština, prózu vyjadřuje angličtina.

Co je vlastně oním poselstvím, které Východ posílá Evropě, a kde je máme hledat? Kromě básně „Poselství“ je nejlépe vyjádřeno v cyklu čtyřverší v první části knihy. Je to poselství Lásky jako cesty k nejzazšímu odhalení pravdy. Poněvadž sídlem Lásky je srdce, je oslavováno jako nejvyšší vůdce lidského Já. Poselství z Východu vzniklo vlastně jako odpověď na Goethův „Západovýchodní díván“.

Ikbál stejně jako mnoho jiných indických muslimů se obdivoval dílu německého básníka, který se pokusil přiblížit svým krajanům krásy perského písemnictví. Byl tak okouzlen Goethem, že se pokusil jako on o vzájemné sblížení Východu a Západu. V poslední části knihy, v „Obrazu Evropy“, zamýšlel zpodobnit charakteristické rysy moderního evropského života, seznámit své krajany s vědeckými a technickými úspěchy, jichž Evropa dosáhla, a představit jim vynikající postavy evropské vědy a evropského umění. Ikbál zatoužil obnovit učení původního islámu i filosoficky.

Nabyl přesvědčení, že životnost islámu rozleptal vliv řeckého filosofického myšlení, zejména Platona, které jej změnilo z činorodé filosofie života v pasivní meditace a odevzdanost do vůle osudu. Avšak současná společenská situace vyžadovala, aby muslimové vedli aktivní boj. Proto Ikbál musel ve své dlouhé filosofické básni „Tajemství vlastního Já“, napsané roku 1915, zavrhnout vliv řecké filosofie na islám. Ale to vedlo zároveň k zavržení celého odkazu súfíských básníků a mystiků Persie, neboť súfismus byl ovlivněn Platonem stejně jako indickým védántem a obojí byly v příkrém rozporu s učením aktivity obsaženým v Koránu. V takové neblahé společenské situaci za první světové války a po ní psal Ikbál jednu ze svých nejhezčích sbírek „Poselství z Východu“.

Poselství z Východu v grafické úpravě a s ilustracemi Miloslava Troupa je první knížkou, jejíž obálka a přílohy byly tištěny jako původní grafické práce novou ofsetovou technikou. Jde o polotónový ofset, který poskytuje mnoho nových možností jak v oblasti reprodukce fotografované, tak i pro přímé grafické práce výtvarníka.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:

Dobrý

Vazba:

volné listy v obálce

Počet stran:

45 , 4 nečíslované listy obrazových příloh

Jazyk:

česky

Ilustrátor:

Miloslav Troup

Překladatel:

Jan Marek

Edice:

15. svazek ed. 15. svazek ed. Malá knižnice Orientu

Vydání:

I. vydání

Vydáno v:

Praha

Vystaveno:

20. 8. 2024 12:22

Číslo položky:

947910

O autorovi

Muhammad Iqbal

Pákistánský básník, filosof a politik muslimského vyznání. Psal poezii v urdštině a perštině, teoretické knihy v angličtině. Označován za národního básníka Pákistánu.

Více od autora