Václav Řezáč
Poplach v Kovářské uličce : [četba pro žáky zákl. škol]

1988 | Nakladatelství Československý spisovatel

Příběh vypráví o chytrém chlapci Frantíkovi, kterému se podařilo odhalit podvody obchodníka Bočana. Příběh vypráví o chytrém chlapci Frantíkovi, kterému se podařilo odhalit podvody obchodníka Bočana.

Vyberte kus

Stav

dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 10. 9. 2025

	Stav dobrý	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 10. 9. 2025	69 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	dobrý
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	141
Jazyk:	česky
Edice:	Zlatý klíček
Vydání:	18. vyd., v Čs. spis. 9. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 7. 2025 12:35
Číslo položky:	1290481

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora