František Běhounek
Ponorka Narwhal - 2 : [ponorky v boji o Norsko

1947 | Nakladatelství Toužimský a Moravec

Ponorky v boji o Norsko. Příběh britské ponorky v norských vodách za druhé světové války. Ponorky v boji o Norsko. Příběh britské ponorky v norských vodách za druhé světové války.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.
	Stav Opotřebená potrhaná obálka s fleky, rozpadlá vazba, stránky volně, stránky s fleky	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.
	Stav Dobrý lehce zašlé stránky	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.
	Stav Dobrý vevázané obálky jsou seřízlé a zpevněné páskou, nafoceno	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	39
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdeněk Burian, Václav Junek
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Polnice
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2026 13:40
Číslo položky:	1839086

O autorovi

František Běhounek

František Běhounek byl český fyzik, akademik, profesor a spisovatel, autor odborné literatury, literatury pro mládež a science fiction. Narodil se 27. října 1898 v Praze. Studoval na reálném gymnáziu, kde maturoval roku 1916. Dále studoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a zde získal roku 1922 doktorát přírodních věd. Po absolutoriu Karlovy univerzity pokračoval ve studiu v Paříži na Sorboně a díky dvouletému stipendiu studoval rovněž radiologii, pod přímým vedením paní Marie Curie-Skłodowské. Po návratu do Československa působil na Státním radiologickém ústavu . Roku 1926 se zúčastnil, na přímou přímluvu paní Skłodowské, části výpravy Roalda Amundsena k severnímu pólu, vzducholodí Norge. Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se ještě nezúčastnil – letěly jen jeho měřicí přístroje. Roku 1928 byl, jako specialista na kosmické záření, vědeckým členem posádky vzducholodi Italia, pod vedením generála Umberta Nobileho. Na vzducholodi Italia, jako první Čech, přeletěl nad severním pólem. Následné ztroskotání při návratu vzducholodi, několikatýdenní pobyt na ledové kře a záchranu sovětským ledoborcem Krasin, popsal v knize Trosečníci na kře ledové , později vydáno jako Trosečníci polárního moře. Kniha byla přeložena do řady světových jazyků. V roce 1929, rok po návratu z této výpravy, habilitoval na Karlově univerzitě a stal se docentem radioaktivity a atmosférické elektřiny. Nadále se zabýval vědeckou prací i psaním knih. V letech 1933–1945 vedl v Praze Státní radiologický ústav, který předtím zakládal. V letech 1936–1938 se podílel na založení observatoře atmosférické elektřiny na Štrbském plese. Po roce 1945 byl vedoucím fyzikálního oddělení Radioléčebného ústavu v Praze. Od roku 1951 vedl Onkologický ústav, který se stal o pět let později součástí Ústavu jaderné fyziky ČSAV. V roce 1953 byl zvolen členem korespondentem ČSAV. Roku 1954 získ...

Více od autora