František Wildmann
Pomněnky z českých krajů : práce Františka Wildmanna

1902 | Nakladatelství Dědictví svatojanské

Povídky Františka Wildmanna, bývalého faráře v Sudoměřicích. Povídky Františka Wildmanna, bývalého faráře v Sudoměřicích.

Stav

Dobrý

stránky s flíčky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, stránky s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	461 s., [14] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Editor:	Jan Zítek
Edice:	1902. svazek ed. 1902. svazek ed. Podíl údů "Dědictví Svatojánského"
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 5. 2026 13:8
Číslo položky:	1762358

O autorovi

František Wildmann

R.D. František Wildmann byl český katolický kněz, autor historických spisů a národní buditel. Byl synem hamerníka Františka Wildmanna a Františky, rozené Tillmannové, šlechtičny z Kapellenberku, jejímuž rodu patříval až do třicetileté války velkostatek Bzí u Týna nad Vltavou. Rodiče byli chudí, ale otec byl písmák, takže naučil syna Františka i jeho bratra Jana číst dříve než začal chodit do školy. Velký vliv na jeho zájem o studium měl místní kněz na odpočinku Josef Engelbert Sendr, který mu půjčoval kroniky vydávané v Jindřichově Hradci Aloisem Landfrasem. Kromě toho tyto kroniky také kupoval v letech 1930–1940 Wildmannův otec a půjčoval mu je i do roku 1848 soukenický tovaryš Matěj Runa. Od roku 1850 docházel pak k Josefu Engelbertu Sendrovi, který ho připravoval ke studiu na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Rodiče se uskromnili a od roku 1853 mohl nadaný žák studovat na gymnáziu. Když byl v roce 1854 na prázdninách na Tišnovsku u Brna, objevil zde celou řadu dalších kronik i pražských tiskáren. Gymnazijní studia v Jindřichově Hradci probíhala v němčině a čeští žáci, mezi nimi i Wildmann, byli nezřídka kdy národnostně ponižováni. O české národnostní povědomí se v Jindřichově Hradci v té době zasloužil MUDr. Josef Procházka, který pořádal přednášky v češtině a zval do města i kočující Zellnerovu divadelní společnost při níž účinkoval i Josef Kajetán Tyl, se kterým se Wildmann v roce 1854 jako student seznámil a který ho ovlivnil. K jeho zálibám patřilo již ve studentských dobách cestování po Čechách. Po skončení gymnazijních studií odešel studovat bohosloví do Českých Budějovic. Zde mimo jiné studoval i polštinu. Na kněze byl vysvěcen 22. července 1866 Janem Valeriánem Jirsíkem a byl poslán jako kooperátor do Sudoměřic, kde tři roky spolupracoval s farářem Josefem Vaňousem. V roce 1869 se stal kaplanem, katechetou a ředitelem škol v Kardašově Řečici pod vedením děkana Anton...

Více od autora