Aristotelés
Politika

1988 | Nakladatelství Pravda

Predslov: Jaroslav Martinka

Základné dielo filozofickej a politologickej svetovej literatúry, významná pomôcka pre študentov dejín filozofie, filozofie a politológie, zasvätenie do klasických predstáv o spôsoboch a filozofii politiky, ako ju prezentovala jedna z najväčších osobností antického sveta. Preklad Aris…totelovej Politiky rozhodne zapĺňa medzeru vo všeobecnom vzdelaní, prispieva k doplneniu našich znalostí o oblasti poznania, ktorá sa týka každého z nás.

„Je teda zrejmé, že štát je prirodzený útvar a že je pôvodnejší ako jednotlivec. Ak totiž jednotlivec sám osebe nie je sebestačný, bude sa mať k štátu ako ostatné časti k celku, ku ktorému patria. Kto však nemôže žiť v spoločenstve a vo svojej sebestačnosti ho nepotrebuje, ten nie je časťou štátu mele je to alebo divé zviera, alebo boh.
Všetci ľudia majú teda od prírody pud k takémuto spoločenstvu a ten, čo ho zorganizoval ako prvý, je pôvodcom najväčších dobier. Totiž ako je človek najvznešenejším tvorom, ak je dokonalý, tak je najhorším tvorom, ak žije mimo zákona a práva. Najhoršie je ozbrojené bezprávie. Človek má od prírody ako zbrane rozumovú schopnosť a morálku, a práve tieto veci môže najväčšmi použiť na celkom protikladne účely...“ Predslov: Jaroslav Martinka

Základné dielo filozofickej a politologickej svetovej literatúry, významná pomôcka pre študentov dejín filozofie, filozofie a politológie, zasvätenie do klasických p…redstáv o spôsoboch a filozofii politiky, ako ju prezentovala jedna z najväčších osobností antického sveta. Preklad Aristotelovej Politiky rozhodne zapĺňa medzeru vo všeobecnom vzdelaní, prispieva k doplneniu našich znalostí o oblasti poznania, ktorá sa týka každého z nás.

„Je teda zrejmé, že štát je prirodzený útvar a že je pôvodnejší ako jednotlivec. Ak totiž jednotlivec sám osebe nie je sebestačný, bude sa mať k štátu ako ostatné časti k celku, ku ktorému patria. Kto však nemôže žiť v spoločenstve a vo svojej sebestačnosti ho nepotrebuje, ten nie je časťou štátu mele je to alebo divé zviera, alebo boh.
Všetci ľudia majú teda od prírody pud k takémuto spoločenstvu a ten, čo ho zorganizoval ako prvý, je pôvodcom najväčších dobier. Totiž ako je človek najvznešenejším tvorom, ak je dokonalý, tak je najhorším tvorom, ak žije mimo zákona a práva. Najhoršie je ozbrojené bezprávie. Človek má od prírody ako zbrane rozumovú schopnosť a morálku, a práve tieto veci môže najväčšmi použiť na celkom protikladne účely...“

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	305
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Július Špaňár
Edice:	Filozofické odkazy. Predmarxistická filozofia, Filozofické odkazy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	27. 8. 2024 11:22
Číslo položky:	954706

O autorovi

Aristotelés

Aristoteles ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira na poloostrově Chalkidiki v dnešní řecké Makedonii, asi 80 km východně od Soluně – Thessalonike , zemřel v roce 322 př. n. l. v Chalkidě, asi 60 km SV od Athén. Aristotelův otec Nikomachos byl osobním lékařem makedonského krále Filipa II. V letech 367 až 347 př. n. l. Aristoteles studoval a pak i vyučoval v Platonově Akadémii v Athénách. Po Platonově smrti odešel vyučovat do Assu v Malé Asii a na Lesbos do Mytilény. Roku 343 př. n. l. jej povolal makedonský král Filip jako vychovatele svého syna Alexandra . Po Filipově smrti se Aristoteles vrátil do Athén, kde se plně věnoval vědě a roku 335 př. n. l. založil vlastní filosofickou školu zvanou Lykeion nebo také peripatetická škola, která se tak nazývá podle krytého sloupořadí peripatos , kde se žáci učili, nebo od slovesa peripatein , neboť Aristotelés se prý se svými žáky při výuce procházel. Během třinácti let strávených v Athénách vznikla většina jeho spisů, někdy spíše poznámek nebo záznamů z přednášek. Roku 322 př. n. l., po smrti Alexandra Velikého, byl Aristoteles v rámci reakce proti Alexandrovi obviněn z rouhání bohům a odsouzen, takže odešel do vyhnanství do Chalkidy, odkud pocházela jeho matka a kde v následujícím roce zemřel. Zachovala se jeho závěť s přáním, aby byl pochován vedle své ženy. Na rozdíl od svého učitele Platona, který se věnoval převážně otázkám člověka a společnosti, snažil se Aristoteles obsáhnout a uspořádat i všechno předmětné vědění své doby a výsledky vlastních pozorování Země, oblohy, přírody, jazyka, společnosti, politiky a umění. Zpočátku sice psal také dialogy jako jeho učitel, z těch se však zachovaly jen zlomky, kdežto téměř celé Aristotelovo dí...

Více od autora