Jan Holzer
Politický systém Ruska - hledání státu

2001 | Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury

Kniha se pokouší o souborný popis a charakteristiku základních aspektů fungování politického systému postsovětského Ruska v tranzitivním a posttranzitivním období, tedy počínaje rokem 1989. Autor preferuje deskriptivní a empiricko-analytické metodologické postupy, nicméně již výběr tématu, tedy „optimismus“ stran způso…bilosti transformace Ruska ke standardnímu systémovému popisu, v sobě nese i jistý normativní náhled. Pozornost tedy text věnuje institucionálnímu subsystému ruské politické soustavy: jednotlivým strukturám politické moci, jejich kompetencím, vzájemným vazbám a modelům komunikace tak, jak je předpokládají základní normy ruského státu. Vedle rozboru sítě státních institucí jsou analyzovány i otázky federálního uspořádání Ruska a vztahů centra a regionů, zárodečné podoby ruské soustavy organizovaných zájmů a procesu etablace jevu politického stranictví. Naopak s výjimkou problému reorientace ruské zahraničněpolitické a bezpečnostní doktríny se kniha nezabývá jednotlivými „poli“ současné ruské politiky. Text ovšem též překračuje „úzký“ konstituční horizont a pokouší se o celistvější vylíčení hybných sil ruského veřejného života. A to jak hledáním „tradic“ ruské politiky v carské i bolševické periodě, tak snahou o identifikaci a rozbor rolí, motivací, prostředků a cílů zdánlivě vněsystémových aktérů ruského politického života. Pouze tento „zainstitucionální“ pohled totiž dle autora umožňuje přiblížení se ke skutečné podstatě specifických reálií postsovětského Ruska a k finálnímu vyjádření se stran míry konsolidace a možné typologizace politického systému země, která by neměla zmizet ze zorného úhlu českého čtenáře. Kniha se pokouší o souborný popis a charakteristiku základních aspektů fungování politického systému postsovětského Ruska v tranzitivním a posttranzitivním období, tedy počínaje rokem 1989. Autor pref…eruje deskriptivní a empiricko-analytické metodologické postupy, nicméně již výběr tématu, tedy „optimismus“ stran způsobilosti transformace Ruska ke standardnímu systémovému popisu, v sobě nese i jistý normativní náhled. Pozornost tedy text věnuje institucionálnímu subsystému ruské politické soustavy: jednotlivým strukturám politické moci, jejich kompetencím, vzájemným vazbám a modelům komunikace tak, jak je předpokládají základní normy ruského státu. Vedle rozboru sítě státních institucí jsou analyzovány i otázky federálního uspořádání Ruska a vztahů centra a regionů, zárodečné podoby ruské soustavy organizovaných zájmů a procesu etablace jevu politického stranictví. Naopak s výjimkou problému reorientace ruské zahraničněpolitické a bezpečnostní doktríny se kniha nezabývá jednotlivými „poli“ současné ruské politiky. Text ovšem též překračuje „úzký“ konstituční horizont a pokouší se o celistvější vylíčení hybných sil ruského veřejného života. A to jak hledáním „tradic“ ruské politiky v carské i bolševické periodě, tak snahou o identifikaci a rozbor rolí, motivací, prostředků a cílů zdánlivě vněsystémových aktérů ruského politického života. Pouze tento „zainstitucionální“ pohled totiž dle autora umožňuje přiblížení se ke skutečné podstatě specifických reálií postsovětského Ruska a k finálnímu vyjádření se stran míry konsolidace a možné typologizace politického systému země, která by neměla zmizet ze zorného úhlu českého čtenáře.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	221
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085959976
ISBN:	9788085959970
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Politologická řada
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	2. 2. 2023 8:15
Číslo položky:	487847