Václav Pavlíček
Politické strany po Únoru : Příspěvek k problematice Národní fronty 1. část.

1966 | Nakladatelství Svobodné slovo

Na podkladě archívního materiálu a obsáhlých pramenů podává autor obraz poúnorového vývoje politických stran s omezením na české země, a to až do 9. sjezdu KSČ. Sleduje zákonitosti tohoto vývoje ve spojitosti s historií Národní fronty. Komunistické straně věnuje pozornost nezbytnou k pochopení dané problematiky. Práce …ukazuje, jak marxistická historiografie umožňuje pochopit tento historický vývojový proces v jeho rozpornosti. Druhý svazek se soustředí na novou koncepci politické organizace, uskutečňovanou po 9. sjezdu KSČ. Na podkladě archívního materiálu a obsáhlých pramenů podává autor obraz poúnorového vývoje politických stran s omezením na české země, a to až do 9. sjezdu KSČ. Sleduje zákonitosti tohoto vývoje ve sp…ojitosti s historií Národní fronty. Komunistické straně věnuje pozornost nezbytnou k pochopení dané problematiky. Práce ukazuje, jak marxistická historiografie umožňuje pochopit tento historický vývojový proces v jeho rozpornosti. Druhý svazek se soustředí na novou koncepci politické organizace, uskutečňovanou po 9. sjezdu KSČ.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	322, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Základní politická knižnice, Základy politické knižnice
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 10. 2020 14:47
Číslo položky:	119928

O autorovi

Václav Pavlíček

Václav Pavlíček je český právník, odborník na ústavní právo. To také jako profesor vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Západočeské univerzity. Je známým odborníkem na Benešovy dekrety a jejich obhájcem. Maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, kde byl také politicky činný ve studentských komisích. Poté vystudoval právnickou fakultu University Karlovy, kterou ukončil v roce 1958. Během tohoto studia se také v roce 1954 stal členem KSČ. Po vystudování pracoval jako soudce, od roku 1961 působil na Karlově universitě, a to nejprve jako odborný pracovník , od roku 1963 jako odborný asistent na její právnické fakultě. Byl členem vědeckého týmu pro vývoj politického systému, pro otázky samosprávy, odborné pracovní skupiny rehabilitační komise ÚV KSČ, pro ústavní problematiku ČSAV, v letech 1968–1969 byl předsedou komise pro obnovu činnosti řeholí a členem rehabilitační komise ministerstva kultury. Z právnické fakulty byl donucen odejít v roce 1971 z politických důvodů, tou dobou byl také vyloučen z KSČ. Od počátku roku 1989 vedl právní sekci Československého helsinského výboru, v roce 1990 byl zvolen jeho místopředsedou. Po listopadu 1989 se účastnil legislativních prací zejména v oblasti úpravy politických práv. V lednu 1990 se vrátil na právnickou fakultu, byl jmenován docentem a stal se jejím proděkanem. Byl členem několika legislativních rad vlády, působí také v různých orgánech AV ČR. Od roku 2000 je předsedou Hlávkovy nadace. Je také autorem několika učebnic ústavního práva. V roce 1991 byl Právnickou fakultou UK navržen na funkci ústavního soudce v Ústavním soudě ČSFR, zvolen však v žádném kole nebyl. V roce 2003 byl prezidentem Václavem Klausem navržen na stejnou funkci v Ústavním soudu ČR. V Senátu však získal jen 22 hlasů ze 76, když mu bylo vytýkána zejména jeho aktiv...

Více od autora