Michal Mareš
Policejní šťára : črty

1924 | Nakladatelství Obelisk

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

titulní a zadní obálka volně, Hřbet obálky zcela chybí, Archy v pěkném stavu

Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená titulní a zadní obálka volně, Hřbet obálky zcela chybí, Archy v pěkném stavu	Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.
	Stav obálka lepená ve hřbetu, lehké vodní flíčky na některých stránkách (viz foto)	Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.	~~899 Kč~~

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, titulní a zadní obálka volně, Hřbet obálky zcela chybí, Archy v pěkném stavu
Vazba:	volná brož
Počet stran:	82, 1
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdeněk Rykr
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 7. 2026 10:53
Číslo položky:	1832477

O autorovi

Michal Mareš

Michal Mareš, vlastním jménem Josef Mareš, byl český spisovatel, básník a novinář. Vyrůstal v kontaktu s anarchistickým hnutím v severních Čechách. Střední školu studoval v Praze, ale v sedmnácti letech byl vyloučen ze všech středních škol Rakouska-Uherska za svůj protest proti popravě španělského anarchistického teoretika Francesca Ferrera. Anarchismus přivedl Mareše k zájmu o sociální problémy, kterým se v období první republiky věnoval jako autor próz a divadelních her a jako novinář v časopisech Tribuna, Prager Mittag a Prager Tagblatt a také na svých studijních cestách v Evropě a v Africe. Vstoupil také do KSČ a spolupracoval s Rudým právem. Měl přátele mezi českými i německými spisovateli, znal se například s Jaroslavem Haškem , Karlem Čapkem, Ferdinandem Peroutkou, Maxem Brodem, Franzem Kafkou i Egonem Ervínem Kischem. V polovině května roku 1945 byl na základě omylu zatčen NKVD , který třikrát fingoval přípravu na jeho popravu. Po propuštění zjistil, že se právě koná pohřeb jeho otce, kterého při rabování v Praze zabili členové Revolučních gard. Začal se proto zabývat znepokojivými projevy nastupujícího mocenského chování Sovětského svazu a jeho spojenců ve Sboru národní bezpečnosti. Rudé právo jeho reportáže ovšem odmítlo, a tak se stal jedním z významných novinářů Peroutkova týdeníku Dnešek. Psal také o poměrech v pohraničí – o rabování a rozkrádání majetku po Němcích, o účasti úředníků a příslušníků SNB na těchto událostech a o zneužívání pravomoci místních diktátorů. Byl první, kdo použil pojem gestapistické metody pro zločiny na zdraví, životech a osobní svobodě občanů a pro případy nelidskosti v různých internačních táborech. Byl za to nenávistně osočován v tisku KSČ, ze které byl na počátku roku 1947 vyloučen. Po únoru 1948 byl zatčen a koncem roku 1948 na základě absu...

Více od autora