Géza Včelička
Policejní hodina

1954 | Nakladatelství Naše vojsko

Sociální román, seznamující s historií a životem pražského proletariátu a odehrávající se na Starém Městě a na Malé Straně v 80. a 90. letech min. stol. Líčí nejen život městských nuzáků - nesnesitelné pracovní podmínky v dílnách, rodiny zpustlé bídou, zoufalství nemanželských matek, pitky, nevěstince, život žebráků a …nezaměstnaných, bydlících ve stokách a pískařských jamách, ale kritisuje i vydřidušské továrníky, obchodníky a celý společenský řád, který je do této bídy přiváděl. V 1. části je zobrazen život chudiny a lumpenproletariátu v 80. letech, 2. část již zachycuje počátky dělnického hnutí: demonstrace, stávky, průběh pražských Prvních májů, odezvu Dreyfussovy aféry, výtržnosti ve vídeňském parlamentě, pražské povstání a stanné právo v roce 1897. V souvislosti s kariérou malostr. udavače Rudolfa Mrvy ukazuje autor pravou tvář rakousko-uherské spravedlnosti. Spojovací postavou je pekařský chasník, desperátský pijan a staroměstský švihák, který pod vlivem událostí počíná chápat, že dělníkova svoboda není v prohýřených nocích, ale v boji s vykořisťovateli a stává se uvědomělým socialistou. Sociální román, seznamující s historií a životem pražského proletariátu a odehrávající se na Starém Městě a na Malé Straně v 80. a 90. letech min. stol. Líčí nejen život městských nuzáků - nesnesiteln…é pracovní podmínky v dílnách, rodiny zpustlé bídou, zoufalství nemanželských matek, pitky, nevěstince, život žebráků a nezaměstnaných, bydlících ve stokách a pískařských jamách, ale kritisuje i vydřidušské továrníky, obchodníky a celý společenský řád, který je do této bídy přiváděl. V 1. části je zobrazen život chudiny a lumpenproletariátu v 80. letech, 2. část již zachycuje počátky dělnického hnutí: demonstrace, stávky, průběh pražských Prvních májů, odezvu Dreyfussovy aféry, výtržnosti ve vídeňském parlamentě, pražské povstání a stanné právo v roce 1897. V souvislosti s kariérou malostr. udavače Rudolfa Mrvy ukazuje autor pravou tvář rakousko-uherské spravedlnosti. Spojovací postavou je pekařský chasník, desperátský pijan a staroměstský švihák, který pod vlivem událostí počíná chápat, že dělníkova svoboda není v prohýřených nocích, ale v boji s vykořisťovateli a stává se uvědomělým socialistou.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítka z knihovny, oděrky, flíčky, bez obálky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý razítka z knihovny, oděrky, flíčky, bez obálky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny, oděrky, flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	554, [5]
Jazyk:	česky
Edice:	69. svazek ed. 69. svazek ed. Knihovna vojáka
Vydání:	5. vyd., v NV 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 4. 2026 12:21
Číslo položky:	1698887

O autorovi

Géza Včelička

Géza Včelička, vlastním jménem Antonín Eduard Včelička , byl český levicový novinář, reportér, spisovatel , cestovatel, trampský organizátor a malíř. Géza Včelička byl druhým synem sklepníka Eduarda Včeličky a švadleny Marie, rozené Plassové . Svatba rodičů se konala v roce 1900, až po narození staršího bratra Ladislava . Ten se v roce 1919 utopil. Rodina se často stěhovala, trvale se zabydlel až v nábřežní chudinské čtvrti Na Františku, v blízkosti pražského Anežského kláštera. Místo se opakovaně objevovalo v jeho tvorbě. Na přání otce se vyučil číšníkem a pracoval v různých kavárnách. Po absolvování jednoroční obchodní školy pracoval 6 let jako praktikant a skladník v továrně na kovové zboží. V roce 1926 onemocněl plicní chorobou a po léčbě v sanatoriu se dále živil jen příležitostnou prací a jako redaktor. Géza Včelička se aktivně zapsal do historie předválečného trampského hnutí, kde patřil k levicovému křídlu. Zájem o jeho názory vzrostl až v době platnosti tzv. Kubátova zákona . Stejně jako trampové soustředění kolem Boba Hurikána i trampové levicového křídla Gézy Včeličky organizovali nezávisle protesty proti této vyhlášce. Mnohem více trampských osad tehdy vyjadřovalo podporu Včeličkovu křídlu. Přestože po roce 1948 začal být tramping pronásledován, Géza Včelička se nikdy nezřekl své trampské minulosti a nadále se k trampingu hlásil a tehdejší pronásledování trampingu těžce nesl. V roce 1964 svolal tiskovou konferenci, kde opět zdůraznil svou příslušnost k hodnotám trampingu, obhajoval tramping a vyzval zástupce tisku o prostor pro tramping. Je velmi pravděpodobné, že přispěl k tolerantnějšímu přístupu státních složek k trampingu. V letech 1928 cestoval do Bulharska a ...

Více od autora