Vladislav Vančura
Pole orná a válečná : román

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Protiválečny epos v próze s formálním podtitulem román, v němž jeden z předních českých meziválečnych autorů rozvíjí obrovský panoramatický obraz války, umocněný fantastickou nadsázkou, aby na něm mohl přesvědčivě říci své vizionářské: „Války propadnou pavoučím sítem. Čas panování je rozbit a počínají se časy dělníků.“ Protiválečny epos v próze s formálním podtitulem román, v němž jeden z předních českých meziválečnych autorů rozvíjí obrovský panoramatický obraz války, umocněný fantastickou nadsázkou, aby na něm moh…l přesvědčivě říci své vizionářské: „Války propadnou pavoučím sítem. Čas panování je rozbit a počínají se časy dělníků.“

s kódem BREZEN26: 161 Kč

Stav

Dobrý

zašlý hřbet, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlý hřbet
Vazba:	pevná, individuální, převazba, imitace kůže
Počet stran:	177
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Spisy Vladislava Vančury
Vydání:	Vyd. 6., v Čs. spisovateli 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2026 14:34
Číslo položky:	1665478

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora