František Hrubín
Pohádky z Tisíce a jedné noci

1979 | Nakladatelství Albatros

Sedm orientálních pohádek převyprávěných pro čtenáře od 7 let.

Pohádky, které si přečtete v této knížce, jsou velmi staré. Pocházejí z Persie , odtud se dostaly asi v 10.století do Iráku. Byla to kniha s názvem Tisíc vypravování. Jednala o krutém králi, který každou svou nevěstu dal na úsvitě příštího dne po sva…tbě popravit. Vyzrála na něho až krásná Šahrazád. Po tisíc nocí mu vyprávěla tak zajímavé pohádky, jež na úsvitě ještě nebyly u konce, že král vždy zapomněl na popravu a těšil se na příští noc na pokračování. Po tisíci nocích ž si na Šahrazádu zvykl a tak se mu zalíbila její moudrost, že ji nechal naživu a žil s ní šťastně až do smrti.
Šahrazádiny pohádky převyprávěl v Iráku učený Muhammád ibn Abdús a přidal mnohé další, pocházející z jeho země. Vystupoval v nich zejména bájný král Hárún ar-Rašíd, jeho vezír Džafar a černý sluha Masrúr, kteří obcházeli v převleku městem a pozorovali, jak žijí poddaní. Kniha se tehdy začala jmenovat Tisíc nocí a šířila se hlavně ústy řemeslných vypravěčů pohádek, kteří si je ještě měnili po svém. Ale po čase přestalo irácké posluchače těšit poslouchat pohádky. Měli starosti s válkami, a tak pohádkáři se svou knihou Tisíc nocí odešli do Egypta, který žil právě v míru. Tam konečně přibyla k Tisíci nocím ještě jedna, takže název zněl jako dnes.
Pohádky z tisíce a jedné noci znali brzo nejen v Egyptě, ale i v okolních zemích - dá se předpokládat, že je tam přenesli egyptští obchodníci a že se tak přeplavily přes Středozemní moře a konečně i k nám. Také v Čechách žili pohádkáři, i když jen ze záliby, ne ze řemesla, a ti tedy vyprávěli znovu při černé hodince o Aláddínovi a kouzelné lampě, o pokladech Alího Baby v hoře Sezamu, a opět si je měnili po svém, takže z Aláddína se stal třeba synek chalupnice a z Alího Baby pasáček ovcí. Sedm orientálních pohádek převyprávěných pro čtenáře od 7 let.

Pohádky, které si přečtete v této knížce, jsou velmi staré. Pocházejí z Persie , odtud se dostaly asi v 10.století do Iráku. Byla …to kniha s názvem Tisíc vypravování. Jednala o krutém králi, který každou svou nevěstu dal na úsvitě příštího dne po svatbě popravit. Vyzrála na něho až krásná Šahrazád. Po tisíc nocí mu vyprávěla tak zajímavé pohádky, jež na úsvitě ještě nebyly u konce, že král vždy zapomněl na popravu a těšil se na příští noc na pokračování. Po tisíci nocích ž si na Šahrazádu zvykl a tak se mu zalíbila její moudrost, že ji nechal naživu a žil s ní šťastně až do smrti.
Šahrazádiny pohádky převyprávěl v Iráku učený Muhammád ibn Abdús a přidal mnohé další, pocházející z jeho země. Vystupoval v nich zejména bájný král Hárún ar-Rašíd, jeho vezír Džafar a černý sluha Masrúr, kteří obcházeli v převleku městem a pozorovali, jak žijí poddaní. Kniha se tehdy začala jmenovat Tisíc nocí a šířila se hlavně ústy řemeslných vypravěčů pohádek, kteří si je ještě měnili po svém. Ale po čase přestalo irácké posluchače těšit poslouchat pohádky. Měli starosti s válkami, a tak pohádkáři se svou knihou Tisíc nocí odešli do Egypta, který žil právě v míru. Tam konečně přibyla k Tisíci nocím ještě jedna, takže název zněl jako dnes.
Pohádky z tisíce a jedné noci znali brzo nejen v Egyptě, ale i v okolních zemích - dá se předpokládat, že je tam přenesli egyptští obchodníci a že se tak přeplavily přes Středozemní moře a konečně i k nám. Také v Čechách žili pohádkáři, i když jen ze záliby, ne ze řemesla, a ti tedy vyprávěli znovu při černé hodince o Aláddínovi a kouzelné lampě, o pokladech Alího Baby v hoře Sezamu, a opět si je měnili po svém, takže z Aláddína se stal třeba synek chalupnice a z Alího Baby pasáček ovcí.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce natrhnutá obálka, lehce špinavá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce natrhnutá obálka, lehce špinavá obálka	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 119 Kč
	Stav Dobrý polité desky, bez obálky	Skladem pro e-shop	89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce špinavá obálka, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	89
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Trnka
Vydání:	6. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 3. 2025 9:43
Číslo položky:	1165935

O autorovi

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora