Jindřiška Smetanová
Pohádky z Kampy

2007 | Nakladatelství Slávka Kopecká

Vyprávění o lidech a jejich pohádkovém světě na levém břehu Vltavy. Jak je to někdy k nevydržení s takovým domácím strašidlem, jako je Vrzembouch nebo proč se líný Jakub Matěj honil celý den za lelky, když mu rytíř Brunclík splnil přání. Moderní poetické pohádky s nádechem starých časů. Vyprávění o lidech a jejich pohádkovém světě na levém břehu Vltavy. Jak je to někdy k nevydržení s takovým domácím strašidlem, jako je Vrzembouch nebo proč se líný Jakub Matěj honil celý den za lelky,… když mu rytíř Brunclík splnil přání. Moderní poetické pohádky s nádechem starých časů.

Stav

Nová

nová, bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 6. 3. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	94
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086631583
ISBN:	9788086631585
Ilustrátor:	Pavel Skalník
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 10:40
Číslo položky:	986444

O autorovi

Jindřiška Smetanová

Jindřiška Smetanová, rozená Jindřiška Macháčková byla česká spisovatelka, scenáristka, autorka televizních inscenací a překladatelka. Jedná se o jednu z postav legendárního rozhlasového pořadu Sedmilháři, kde, kromě jiných, vystupovala např. s humoristou Zdeňkem Jirotkou. Narodila se v Rosicích u Brna. V roce 1928 se přestěhovala s rodiči a sestrou do Prahy, později se narodil ještě bratr. Otec, vyučený strojní zámečník, pracoval v Praze jako řidič jednoho z pražských úřadů. Za války byl nasazen jako dělník do vysočanské továrny, kde se vyráběly zbraně. Po počátečních studiích na gymnáziu pokračovala ve studiu na obchodní akademii v Praze na Vinohradech, kde v roce 1942 maturovala. Její budoucí literární dráhu ovlivnil univerzitní profesor Karel Krejčí, který po uzavření českých vysokých škol působil jako vyučující literatury. Po maturitě pak pracovala jako úřednice v Archeologickém ústavu, na Ministerstvu kultury a osvěty a na Ministerstvu informací. V letech 1943-1944 se zapojila do činnosti v loutkoherecké amatérské skupině, kterou vedl Jan Malík, přítel Josefa Skupy. Silné zaujetí pro obor přetrvalo až do poválečných let, kdy je formou osvětové činnosti prezentovala jako zaměstnankyně Ministerstva kultury. Při vystoupení skupiny v pražském Mánesu se seznámila s příštím manželem, architektem Pavlem Smetanou. Po sňatku se odstěhovala do jeho bytu na Malé Straně, na břehu Čertovky. Malá Strana, stejně jako Říčky v Orlických horách, které byly po válce oblíbeným místem pobytu a setkávání bývalých členů Devětsilu a Mánesa, se staly místy celoživotní inspirace. Zde vytěžila náměty pro svá literární díla. Smetanovi si později v Říčkách pořídili chalupu a Jindřiška Smetanová se stala kronikářkou obce. Mezi lety 1949-1954 se narodily tři děti. V letech 1956-57 začaly vycházet první fejetony, črty a povídky v časopisu Květen a v Literárních novinách. Od roku 1960 působila coby scenáristka, dramatička a dramaturgyně. Pracovala...

Více od autora