Marina Ivanovna Cvetajeva
Poéma konce

1982 | Nakladatelství Supraphon

Lyrickoepická skladba Poéma konce je situovaná do Prahy, kde autorka žila v letech 1922-25, městská scenérie se však v díle objevuje pouze náznakově; ve 14. kapitole se obrazy ulic, kaváren, mostu, řek a periferie prolínají s úvahami lyrické hrdinky.
Toto přebásnění provedli na pódiu Lyry Pragensis poprvé Milena Dvo…rská, Helena Glancová a Marie Tomášová. Klavirní skladby Fryderyka Chopina a Alexandra Skrjabina hrál František Maxián. Režijně nastudovali Helena Glancová a Otomar Krejča ml. Lyrickoepická skladba Poéma konce je situovaná do Prahy, kde autorka žila v letech 1922-25, městská scenérie se však v díle objevuje pouze náznakově; ve 14. kapitole se obrazy ulic, kaváren, mostu, ře…k a periferie prolínají s úvahami lyrické hrdinky.
Toto přebásnění provedli na pódiu Lyry Pragensis poprvé Milena Dvorská, Helena Glancová a Marie Tomášová. Klavirní skladby Fryderyka Chopina a Alexandra Skrjabina hrál František Maxián. Režijně nastudovali Helena Glancová a Otomar Krejča ml.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	~~119 Kč~~ 99 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	~~99 Kč~~ 89 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	~~119 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	kolibřík - kolibří vydání
Vazba:	pevná
Počet stran:	79
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Tesař
Překladatel:	Otto Libertin
Edice:	51. svazek ed. 51. svazek ed. Lyra Pragensis
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 2. 2026 11:39
Číslo položky:	1621101

O autorovi

Marina Ivanovna Cvetajeva

Marina Ivanovna Cvetajeva byla ruská básnířka, překladatelka a esejistka. Autorka psychologických básnických skladeb, poezie vzdoru a samoty i milostné lyriky. V roce 1919 emigrovala do Francie, kde zůstala až do začátku druhé světové války, pouze v letech 1922-25 žila v Praze a jejím okolí. Začínala jako autorka symbolistické poezie, počátkem dvacátých let pak vynikla v žánru expresionistické lyrické skladby, v níž uplatnila formu exaltovaného citového monologu. Její básně esteticky korespondují s akméismem a futurismem, hojně využívala impulsy z lidové slovesnosti. Psala též lyrickou autobiografickou prózu, dramata a literární eseje a úvahy o ruské kultuře a umění. Dva roky po návratu do Sovětského svazu spáchala sebevraždu.

Více od autora