Vladimír Körner
Podzimní novely

1983 | Nakladatelství Československý spisovatel

Adelheid ; Zánik samoty Berhof ; Zrození horského pramene
Adelheid:
Milostný příběh s nadčasovým významem. Tragický a svým způsobem nezdravý erotický vztah dvou lidí, kteří si jsou cizí národnostně, společensky, svým nejvnitřnějším založením i neřešitelným rozporem dobové situace. Hlavním hrdinou je voják západní… armády, který se v úloze správce majetku po zavřeném nacistovi zamiluje do jeho dcery Adelheid. Tato žena je však vnitřně silnější, přijímá jeho dvoření, avšak ve skutečnosti jej nenávidí a podle této nenávisti také v kritickém okamžiku jedná.

Zánik samoty Berhof:
Körnerova novela přibližuje složitou situaci v pohraničních oblastech po skončení druhé světové války. Oficiálně je uzavřen mír, ale v horských oblastech se dosud místy bojuje. Zapomenuté skupiny fašistů se snaží dostat přes hranice do bezpečí. Ústup doprovázejí akce pomsty, neváhají zabíjet vše živé, co jim stojí v cestě.

Zrození horského pramene:
Baladicky laděný román ze sklonku okupace a prvních měsíců po osvobození líčí osudy vdovy po partyzánovi, jež opouští s dvěma synky domov na Hané, odchází do severomoravského pohraničí, sžívá se s novým krajem a řeší si základní otázku, jak dál žít. Adelheid ; Zánik samoty Berhof ; Zrození horského pramene
Adelheid:
Milostný příběh s nadčasovým významem. Tragický a svým způsobem nezdravý erotický vztah dvou lidí, kteří si jsou cizí národnos…tně, společensky, svým nejvnitřnějším založením i neřešitelným rozporem dobové situace. Hlavním hrdinou je voják západní armády, který se v úloze správce majetku po zavřeném nacistovi zamiluje do jeho dcery Adelheid. Tato žena je však vnitřně silnější, přijímá jeho dvoření, avšak ve skutečnosti jej nenávidí a podle této nenávisti také v kritickém okamžiku jedná.

Zánik samoty Berhof:
Körnerova novela přibližuje složitou situaci v pohraničních oblastech po skončení druhé světové války. Oficiálně je uzavřen mír, ale v horských oblastech se dosud místy bojuje. Zapomenuté skupiny fašistů se snaží dostat přes hranice do bezpečí. Ústup doprovázejí akce pomsty, neváhají zabíjet vše živé, co jim stojí v cestě.

Zrození horského pramene:
Baladicky laděný román ze sklonku okupace a prvních měsíců po osvobození líčí osudy vdovy po partyzánovi, jež opouští s dvěma synky domov na Hané, odchází do severomoravského pohraničí, sžívá se s novým krajem a řeší si základní otázku, jak dál žít.

Stav

Velmi dobrý

vazba lehce povolená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, vazba lehce povolená
Poznámka:	obálka Pavel Sivko
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	402
Jazyk:	česky
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 10. 2019 10:45
Číslo položky:	75707

O autorovi

Vladimír Körner

Vladimír Körner je český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista. Od dětství byl poloviční sirotek, jeho otec padl jen pouhé tři dny před koncem druhé světové války. V letech 1954–57 studoval na Průmyslové škole filmové v Čimelicích a pak v letech 1958–63 na FAMU. Už během studií působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, k jeho prvním scénářům patřil ten k filmu Deváté jméno z roku 1963. Mezi lety 1962 a 1970 pracoval na Barrandově jako dramaturg a pak jako scenárista . Většina jeho novel i románů vznikla původně pro filmové zpracování. Svoji tvorbu publikoval od poloviny šedesátých let v řadě periodik, například ve Filmu a době, Plamenu nebo Textech. Celé Körnerovo dílo je prodchnuto tématy existenciální úzkosti a beznaděje. Často náměty svých románů a novel zasazoval do období II. světové války a v několika dílech do vrcholného středověku. Nemálo jeho próz se stalo podkladem ke kvalitním filmům. Autorovým debutem byla novela Střepiny v trávě z roku 1964, po níž brzy následoval román Slepé rameno. Obě tato díla obsahují téma destruktivního účinku války na lidskou psychiku. Už zde se projevila jedna z hlavních charakteristik jeho stylu: výrazná psychologie postav na pozadí spíše diskontinuitního děje. V několika příbězích líčí atmosféru válečnou nebo těsně poválečnou – například v novele Adelheid z roku 1967, kterou roku 1969 zfilmoval František Vláčil, nebo v komorním dramatu Cukrová bouda, kterého se v roce 1980 režijně ujal Karel Kachyňa. Další témata Körnerovy tvorby, která se v jeho knížkách vzájemně prolínají, jsou Sudety, odsun Němců či fanatický fašismus. Vláčil pak v roce 1967 zfilmoval i prózu Údolí včel, tematicky navazující na román z prostředí řádu německých rytířů ve 13. století v Prusku Písečná kosa z roku 1970. Körnerovo dílo rozhodně patřilo k tomu málu kvalitn...

Více od autora