Jan Pour, Miroslav Lorenc
Podniková informatika

2011 | Nakladatelství Vysoká škola ekonomie a managementu

s kódem LETO26: 41 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	163
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086730786
ISBN:	9788086730783
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 8. 2023 13:3
Číslo položky:	605990

O autorech

Jan Pour

Vystudoval Fakultu národohospodářskou na VŠE v Praze. Je docentem katedry informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze. Současně pracuje jako analytik ve společnosti ITG Praha. Profesně se orientuje na otázky řízení podnikové informatiky, koncepcí a aplikačních architektur informačních systémů podniků a úlohy business intelligence. Je spoluautorem 7 knižních publikací, 26 vysokoškolských skript, 73 článků v časopisech a příspěvků na konferencích. Podílel se na řešení několika desítek projektů pro nejrůznější podniky a organizace v energetice, průmyslu, obchodě i ve státní správě. V současné době je členem Rady České společnosti pro systémovou integraci a redaktorem časopisu Systémová integrace.

Více od autora

Miroslav Lorenc

Miroslav Lorenc byl český architekt, legionář a účastník protinacistického odboje. Žák architekta Krejcara. Od roku 1930 působil ve Zlíně, odkud pocházela jeho žena. Ve službách firmy Baťa projektoval kino a hotel. Kvůli rozporům s Tomášem Baťou výstavba těchto dvou budov podle jeho projektů realizována nebyla a Lorenc firmu opustil. Ve Zlíně realizoval přes padesát staveb , obchodní a bankovní dům Františka Javorského, restaurace Minaříková). Jeho posledním projektem byly tzv. Elektrické domy pro úředníky, které dokončoval z ilegality. V období první světové války bojoval v řadách československých legií v Itálii, po Mnichovu a následné okupaci zbytku Československa se Lorenc aktivně zapojil do odboje. Později se stal okresním velitelem odbojové organizace Obrana národa. Po víc jak jednoletém skrývání byl prozrazen a 24. října 1940 zatčen. Architekt Lorenc byl popraven 11. února 1943 v Breslau. Po druhé světové válce byla na jeho zlínský dům umístěna pamětní tabule, od listopadu 1946 je po něm pojmenována jedna ze zlínských ulic. Je připomenut na pamětní desce umístěné na pomníku obětem 2. světové války v parku Komenského ve Zlíně.

Více od autora