Otakar Vávra
Podivný život režiséra : obrazy vzpomínek

1996 | Nakladatelství Prostor

Otakar Vávra podhaluje ve svých vzpomínkách stará přátelství S Hugo Haasem, Adinou Mandlovou, Zdeňkem Štěpánkem a mnoha dalšími osobnostmi české meziválečné kultury. Svým „podivným životem“ zanechal v české kinematografii stopu, která hned tak nezmizí. Počátkem šedesátých let jako profesor FAMU zásadním způsobem ovlivn…il celou generaci mladých filmařů, které od té doby říkáme česká nová vlna. Otakar Vávra vždycky věděl, jak vycházet s mocnými tohoto světa, aby nepřišel o možnost své filmy realizovat. Musel přitom podstoupit řadu kompromisů. A Podivný život režiséra je krom jiného také svědectvím o ceně těchto kompromisů. Otakar Vávra podhaluje ve svých vzpomínkách stará přátelství S Hugo Haasem, Adinou Mandlovou, Zdeňkem Štěpánkem a mnoha dalšími osobnostmi české meziválečné kultury. Svým „podivným životem“ zanechal v… české kinematografii stopu, která hned tak nezmizí. Počátkem šedesátých let jako profesor FAMU zásadním způsobem ovlivnil celou generaci mladých filmařů, které od té doby říkáme česká nová vlna. Otakar Vávra vždycky věděl, jak vycházet s mocnými tohoto světa, aby nepřišel o možnost své filmy realizovat. Musel přitom podstoupit řadu kompromisů. A Podivný život režiséra je krom jiného také svědectvím o ceně těchto kompromisů.

Stav

Obálka lehce zažloutlá

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Obálka lehce zažloutlá
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	366
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085190427
ISBN:	9788085190427
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Portréty
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 3. 2020 15:53
Číslo položky:	91817

O autorovi

Otakar Vávra

Profesor Otakar Vávra byl český filmový režisér, scenárista a pedagog. Mezi jeho významná režijní díla patří filmy husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem , Romance pro křídlovku a Kladivo na čarodějnice . Hodnocení jeho osobnosti je značně rozporuplné: bývá označován za nejvýznamnějšího představitele českého filmu, který se přizpůsobil každému režimu, ale také za jednu z jeho nejpřínosnějších osobností. Vychoval také řadu tvůrců tzv. nové vlny. Narodil se v rodině ředitele všeobecné úvěrní společnosti v Hradci Králové Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové 11. února 1902, necelý měsíc před narozením jeho staršího bratra, spisovatele a scenáristy Jaroslava Raimunda Vávry. Studoval v Brně a Praze architekturu. Během let 1929–1930, kdy stále ještě studoval, spolupracoval na několika dokumentech. Roku 1931 produkoval experimentální film Světlo proniká tmou . Od roku 1937, kdy natočil Filosofskou historii, byl profesionálním filmovým režisérem. V době nacistické diktatury za druhé světové války se soustředil převážně na tvorbu politicky neutrálních psychologických filmů. Za svou činnost tehdy přijal státní ocenění Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatého Václava, za což byl později výrazně kritizován.Když se jednou Arnošt Lustig ptal Otakara Vávry, proč přijal toto vyznamenání, odpověděl mu: „To jsem si myslel, že jste chytřejší, pane Lustigu. Kdybych Svatováclavskou orlici nepřijal, do večera jsem skončil v Kobylisích na popravišti.“ Od roku 1945 byl v KSČ. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. V roce 2001 byl vyznamenán Českým lvem za celoživotní přínos české kinematografii i Cenou za mimořádný umělecký...

Více od autora