Knihy
Umění a architektura
Film
Otakar Vávra
Zamyšlení režiséra

Otakar Vávra
Zamyšlení režiséra

1982 | Nakladatelství Panorama

Kniha vzpomínek, které měly sloužit jako základ filmové učebnice pro posluchače FAMU. Názory zkušeného režiséra na filmovou práci a charakterizace jejích jednotlivých složek. Kniha vzpomínek, které měly sloužit jako základ filmové učebnice pro posluchače FAMU. Názory zkušeného režiséra na filmovou práci a charakterizace jejích jednotlivých složek.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet, lehce odřené hrany desek

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet, lehce odřené hrany desek	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet, lehce odřené hrany desek
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	319 , 48 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Umění
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 3. 2026 13:59
Číslo položky:	1675239

O autorovi

Otakar Vávra

Profesor Otakar Vávra byl český filmový režisér, scenárista a pedagog. Mezi jeho významná režijní díla patří filmy husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem , Romance pro křídlovku a Kladivo na čarodějnice . Hodnocení jeho osobnosti je značně rozporuplné: bývá označován za nejvýznamnějšího představitele českého filmu, který se přizpůsobil každému režimu, ale také za jednu z jeho nejpřínosnějších osobností. Vychoval také řadu tvůrců tzv. nové vlny. Narodil se v rodině ředitele všeobecné úvěrní společnosti v Hradci Králové Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové 11. února 1902, necelý měsíc před narozením jeho staršího bratra, spisovatele a scenáristy Jaroslava Raimunda Vávry. Studoval v Brně a Praze architekturu. Během let 1929–1930, kdy stále ještě studoval, spolupracoval na několika dokumentech. Roku 1931 produkoval experimentální film Světlo proniká tmou . Od roku 1937, kdy natočil Filosofskou historii, byl profesionálním filmovým režisérem. V době nacistické diktatury za druhé světové války se soustředil převážně na tvorbu politicky neutrálních psychologických filmů. Za svou činnost tehdy přijal státní ocenění Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatého Václava, za což byl později výrazně kritizován.Když se jednou Arnošt Lustig ptal Otakara Vávry, proč přijal toto vyznamenání, odpověděl mu: „To jsem si myslel, že jste chytřejší, pane Lustigu. Kdybych Svatováclavskou orlici nepřijal, do večera jsem skončil v Kobylisích na popravišti.“ Od roku 1945 byl v KSČ. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. V roce 2001 byl vyznamenán Českým lvem za celoživotní přínos české kinematografii i Cenou za mimořádný umělecký...

Více od autora