Emilie Bednářová
Pod staropražským nebem : čtení o životě ve staré Praze

1970 | Nakladatelství Práce

Beletristicky zachycené vzpomínky na babiččino vyprávění. Autorka, potomek starousedlé pražské rodiny, o této své knize říká: "Dnešní čtenář či čtenářka mohou mou knihu chápat částečně jako rodinnou kroniku poučující o životě dávno odešlých generací v časovém rozpětí skoro sta let. Lidé tehdy žili snad šťastněji, ale d…obře znali bolest a tíhu života, někdy i tragédie. V tom smyslu... je to i kus kroniky o tom, jak se žilo ve staré Praze, dnes už zaniklé." Beletristicky zachycené vzpomínky na babiččino vyprávění. Autorka, potomek starousedlé pražské rodiny, o této své knize říká: "Dnešní čtenář či čtenářka mohou mou knihu chápat částečně jako rodinnou k…roniku poučující o životě dávno odešlých generací v časovém rozpětí skoro sta let. Lidé tehdy žili snad šťastněji, ale dobře znali bolest a tíhu života, někdy i tragédie. V tom smyslu... je to i kus kroniky o tom, jak se žilo ve staré Praze, dnes už zaniklé."

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	149
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří W. Neprakta
Vydání:	2. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 10. 2024 15:0
Číslo položky:	1045531

O autorovi

Emilie Bednářová

Emilie Bednářová byla česká spisovatelka, dramatička a překladatelka. Jejím manželem byl básník a překladatel Kamil Bednář. Narodila se v Praze v roce 1907 v rodině známého pražského podnikatele a obchodníka S. Jiřince. Její otec postavil v Karlíně na Lyčkově náměstí secesní dům, kde rodina obývala velký byt. V domě se postupně narodili i další dva její sourozenci . Emilie prožila do začátku první světové války šťastné dětství v harmonickém prostředí zámožné měšťanské rodiny. Matka, pocházející z rodiny Engelmüllerů, byla umělecky založena, hrála výborně na klavír. Její strýc Ferdinand Engelmüller se věnoval krajinomalbě. V jeho ateliéru se scházeli umělci, hudebníci a literáti. Bohémské prostředí ateliéru mělo značný vliv na umělecký vývoj Jiřincových dětí. Emiliinou sestrou byla výtvarnice, grafička, spisovatelka a překladatelka Ludmila Jiřincová. Emilie se intenzivně věnovala opernímu zpěvu a studiu jazyků, mladší Ludmila studovala soukromě malířství u Rudolfa Vejrycha . Díky svému neobyčejnému talentu se bez zkoušek dostala na malířskou akademii do ateliéru T. J. Šimona, kam ji pozval krajinář Otakar Nejedlý. Druhý prastrýc Karel Engelmüller byl divadelním kritikem, děti brával na všechna divadelní a operní představení, hlavně v Národním divadle. V létě se celá rodina vždy stěhovala do vily v Úvalech, která byla obklopena velkou zahradou. Otec vlastnil velký obchod na Ferdinandově třídě . V proluce nechal postavit moderní dům ve stylu art deco , který byl tehdy nazván „Jiřincovým mrakodrapem“. V 1. patře byla veliká soukromá galerie obchodníka s obrazy Rubeše. Emilie studovala na reálném gymnáziu, ale v septimě studium přerušila a v roce 1923 se provdala za známého pražského podnikatele a pak pracovala v jeho farmaceutické firmě do roku 1929. Manželství trvalo šes...

Více od autora