Emil Saudek byl český překladatel do němčiny, otec Erika Adolfa Saudka a prastrýc Jana Saudka a Káji Saudka. Vzděláním doktor práv , zaměstnáním bankovní úředník. Jako kulturní propagátor a překladatel se věnoval hlavně dílu Otokara Březiny. Pocházel ze židovské rodiny v Polničce u Žďáru nad Sázavou. Otec Abrahan byl zemědělec a kupec. Mateřská řeč čeština, studoval v Jihlavě německé státní gymnasium. Zkouška dospělosti 1895. Právnická fakulta ve Vídni 1896 – 1900, mezi dubnem - červnem 1892 vykonal státní zkoušku a rigorozní. 11.6. 1902 promován doktorem práv. Od roku 1896 žil ve Vídni, pracoval v Anglorakouské bance, po návratu do Prahy v roce 1923 se stal tajemníkem Angločeské banky. Ale jeho životní vášní byla literatura, stýkal se s M. Brodem, S. Zweigem, R. M. Rilkem, F. Werflem, překládal do němčiny O. Březinu, J.S.Machara, V. Rakouse, R. Svobodovou, K. Engliše, T.G.Masaryka. Články a studie publikoval v časopisech Čas, Čechische Revue, Lid. noviny, Lípa, Nár. osvobození, Novina, Právo lidu, Přehled, Tribuna, Tvar, Vídeňský deník. Saudkova hospodyně, která pocházela z Jaroměřic nad Rokytnou, mu k jeho 27. narozeninám – 14. IX. 1903 – od Otokara Březiny jako dárek přivezla pravděpodobně sbírku “Svítání na západě“ a “Hudbu pramenů“. Saudek Březinovi poděkoval a navázal s ním kontakt. Pravděpodobně v roce 1904 se Saudek osobně setkal s Březinou a další setkání následovala. Překládal pak Březinu do němčiny a psal monografie.