Knihy
Beletrie
Česká literatura
Marie Pujmanová
Pod křídly ; Pacientka doktora Hegla ; Předtuch...

Marie Pujmanová
Pod křídly ; Pacientka doktora Hegla ; Předtucha

2012 | Nakladatelství Host

Ještě předtím, než se Marie Pujmanová zapojila v literární tvorbě do schématického okruhu autorů, plně podporujících socialistický realismus, pokusila se v několika svých prózách s důrazem na psychologickou hloubku zachytit osudy a příběhy postav, které reprezentovaly různé společenské vrstvy. Tyto texty nepochybně pat…ří k tomu nejlepšímu, co napsala. Patří k nim například její prvotina "Pod křídly" , v níž zobrazila úskalí a radosti dětského věku. Hlavní hrdinka Irenka se narodila uprostřed zámožné patricijské rodiny a i proto se jí tato etapa jeví jako šťastné období jejího života. Harmonické prostředí, v němž vyrůstala, se pro ni stalo uzavřeným a tichým světem, v němž svou významnou roli navíc sehrály i tradiční duchovní a kulturní hodnoty. Oproti tomuto opusu je román "Pacientka doktora Hegla" příběhem mladé ženy, která bez ohledu na následky a dodržování dobových konvencí prochází vášnivým vztahem k lékaři, jenž ji zachránil. V závěrečné novele "Předtucha" je pak nejasné tušení mladé dívky, kdy se obává, že mohla během železničního neštěstí ztratit otce i matku, konfrontováno s jejím prvním milostným vzplanutím. Ještě předtím, než se Marie Pujmanová zapojila v literární tvorbě do schématického okruhu autorů, plně podporujících socialistický realismus, pokusila se v několika svých prózách s důrazem na psycholo…gickou hloubku zachytit osudy a příběhy postav, které reprezentovaly různé společenské vrstvy. Tyto texty nepochybně patří k tomu nejlepšímu, co napsala. Patří k nim například její prvotina "Pod křídly" , v níž zobrazila úskalí a radosti dětského věku. Hlavní hrdinka Irenka se narodila uprostřed zámožné patricijské rodiny a i proto se jí tato etapa jeví jako šťastné období jejího života. Harmonické prostředí, v němž vyrůstala, se pro ni stalo uzavřeným a tichým světem, v němž svou významnou roli navíc sehrály i tradiční duchovní a kulturní hodnoty. Oproti tomuto opusu je román "Pacientka doktora Hegla" příběhem mladé ženy, která bez ohledu na následky a dodržování dobových konvencí prochází vášnivým vztahem k lékaři, jenž ji zachránil. V závěrečné novele "Předtucha" je pak nejasné tušení mladé dívky, kdy se obává, že mohla během železničního neštěstí ztratit otce i matku, konfrontováno s jejím prvním milostným vzplanutím.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 22. 7. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	356
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072946064
ISBN:	9788072946068
Edice:	Česká knižnice
Vydání:	V České knižnici vyd. 1
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:52
Číslo položky:	990856

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora