František Weber
Pod hákovým křížem : Pěchota útočí - II

2016 | Nakladatelství Svojtka & Co

František Weber se narodil roku 1922 ze smíšeného manželství, otec Němec a matka Češka. Žil do svých osmnácti let v českém Polabí, kde také ukončil své základní vzdělání. Po okupaci, jako ještě neplnoletému, mu bylo přiděleno po otci německé státní občanství. Ve snaze vyhnout se vojenské službě se nechal naverbovat na …práci d o Německa, kde těžce pracoval na stavbě železnic v Durynsku. Ještě s několika dalšími stejně postiženými hochy byl pro jistotu dopraven německým gestapem na vojenské velitelství do Kolína. Tak začala jeho pětiletá anabáze po bojištích Evropy. Sloužil jako telefonista u 14. tankové divize . Prošel velký kus nekonečné Ruské země, trpěl při ukrutných mrazech a obrovských vedrech ve čtyřicátém prvním i u Stalingradu. V bitvě o Stalingrad byl raněn a jedním z posledních letadel se zachránil. Přežil i strašnou tankovou bitvu u Kursku. Ještě před koncem války se z Litvy po Baltském moři dostal do britského zajetí. Po půlročním pobytu v zajateckém táboře poblíž města Kielu byl v říjnu 1945 propuštěn do Československé republiky. František Weber se narodil roku 1922 ze smíšeného manželství, otec Němec a matka Češka. Žil do svých osmnácti let v českém Polabí, kde také ukončil své základní vzdělání. Po okupaci, jako ještě neplno…letému, mu bylo přiděleno po otci německé státní občanství. Ve snaze vyhnout se vojenské službě se nechal naverbovat na práci d o Německa, kde těžce pracoval na stavbě železnic v Durynsku. Ještě s několika dalšími stejně postiženými hochy byl pro jistotu dopraven německým gestapem na vojenské velitelství do Kolína. Tak začala jeho pětiletá anabáze po bojištích Evropy. Sloužil jako telefonista u 14. tankové divize . Prošel velký kus nekonečné Ruské země, trpěl při ukrutných mrazech a obrovských vedrech ve čtyřicátém prvním i u Stalingradu. V bitvě o Stalingrad byl raněn a jedním z posledních letadel se zachránil. Přežil i strašnou tankovou bitvu u Kursku. Ještě před koncem války se z Litvy po Baltském moři dostal do britského zajetí. Po půlročním pobytu v zajateckém táboře poblíž města Kielu byl v říjnu 1945 propuštěn do Československé republiky.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	152
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025619680
ISBN:	9788025619681
Vydání:	První české vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 8. 2025 12:32
Číslo položky:	1363951

O autorovi

František Weber

František Weber byl český letec, generálmajor letectva a nositel hodnosti RAF Wing Commander. Po maturitě na hodonínském reálném gymnáziu absolvoval v letech 1928 - 1930, na vlastní žádost, Školu pro důstojníky letectva v záloze v Prostějově s kvalifikací leteckého pozorovatele a následně byl zařazen k Leteckému pluku č. 3 v Piešťanech. K 1. prosinci 1929 dosáhl hodnosti podporučík presenční služby. V letech 1930 - 1932 absolvoval studium na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Vyřazen byl v hodnosti poručík pěchoty. Poté byl převelen k Pěšímu pluku 7 v Nitře. V roce 1933 převelen k Leteckému pluku 4, 14. pozorovací letka, na letiště v Hradci Králové a dále pak k Leteckému pluku 5, 82. bombardovací letka, Praha - Kbely. V Praze absolvoval kurz létání v noci, v Olomouci mechanický kurz a v Prostějově na vlastní žádost prodělal pilotní výcvik. V roce 1935 byl, jako novopečený pilot, převelen k Leteckému pluku 4, 40. stíhací letka, do Hradce Králové. zařazen jako stíhač na letounech Avia BH-33 a Avia B-534. Od 1. září 1936 působil na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě jako velitel čety vojenských akademiků a cvičitel vojenského výcviku v hodnosti nadporučík. K 1. srpnu 1938 je převelen k Leteckému pluku 1 „T. G. Masaryka“ do Pardubic. Od 28. září 1938 zařazen k peruti III/4 "Kazatel" do funkce velitele 47. stíhací letky "Dobyvatel". 15. října 1938 převelen na Slovensko k 3. armádě. Poté byl odvelen zpět do Pardubic. 14. ledna 1940 odešel tajně z Prahy, kde v té době bydlel, s úmyslem dostat se do zahraničí. Po překročení hranice mezi Protektorátem Čechy a Morava a Slovenskem se přes Maďarsko, Rumunsko a Jugoslávii dostal až do Bejrútu. Dále pokračoval v cestě přes Alexandrii a Alžír až do Francie. Do Anglie se dostal 7. července 1940 a přes sběrný tábor Cosford se dostal k 310. čs. stíhací peruti. Prodělal výcvik u 6.OTU a byl zařazen k 145. stíhací peruti. V lednu 1940 se vrátil zpět k 310. a od 10. prosince...

Více od autora