Bohuslav Hostinský
Počet pravděpodobností : Díl 1-2

1950 | Nakladatelství Jednota československých matematiků a fyziků

Obsažené svazky:

Počet pravděpodobností 1950 1. část (124 s., 1. vyd.)
Počet pravděpodobnosti 1950 2. část (95 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	124 + 95
Jazyk:	česky
Edice:	53, 57. svazek ed. 53, 57. svazek ed. Cesta k vědění
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 4. 2024 10:10
Číslo položky:	813215

O autorovi

Bohuslav Hostinský

Bohuslav Hostinský byl přední český matematik a fyzik. Otec Bohuslava Hostinského Otakar Hostinský byl profesorem estetiky na Karlově univerzitě. Bohuslav Hostinský byl nejstarší ze čtyř sourozenců. Po absolvování střední školy studoval Bohuslav Hostinský na pražské filozofické fakultě matematiku a fyziku. V roce 1907 získal doktorát filozofie a ve stejném roce se stal suplujícím učitelem na gymnáziu v Novém Bydžově, odkud přešel v dubnu 1908 na gymnázium v Roudnici a pak do Prahy na gymnázium v Kodaňské. Ve školním roce 1908–1909 studoval na pařížské Sorbonně a tento pobyt ovlivnil celou jeho další práci. Habilitoval se v lednu roku 1912 pro vyšší matematiku na pražské univerzitě. Dne 9. srpna 1920 byl jmenován řádným profesorem teoretické fyziky Přírodovědecké fakulty MU v Brně a ředitelem ústavu. Na tomto místě působil až do své smrti. Bohuslav Hostinský se věnoval nejprve diferenciální geometrii a pak se zaměřil na ty kapitoly matematiky, které mají význam pro teoretickou fyziku. Věnoval se kinetické teorii plynů, počtu pravděpodobnosti a teorii kmitů. Prostudoval práce ruského matematika Markova a upozornil na ně. Hostinského práce o pravděpodobnostech přechodu a Markovových řetězcech byly pak dále rozpracovávány mnohými zahraničními odborníky. Na jeho podnět byl kdysi zaveden časový signál ve výšce komorního „a“. Bohuslav Hostinský publikoval asi 140 prací a vydal několik knih: Od vzniku přírodovědecké fakulty až do roku 1948 byl redaktorem „Spisů“ vydávaných touto fakultou. Byl několikrát děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 1929–1930 rektorem. Byl členem mnoha vědeckých společností a v roce 1933 se stal mimořádným členem České akademie věd a umění. Aktivně se podílel na činnosti brněnského odboru Jednoty českých matematiků a fyziků, v těžkých letech 1942–1945 byl jeho předsedou. Dne 19. července 1910 se na Královských Vinohradech oženil s Emilií (Miluší...

Více od autora