Zdeněk Matějček
Po dobrém nebo po zlém? : o výchovných odměnách a trestech

1968 | Státní pedagogické nakladatelství

Knížka, určená rodičům, se zamýšlí nad výchovnými cíly a prostředky a vysvětluje problematiku odměny a trestu z hlediska psychologie. Zabývá se osobností dítěte, rozdílnostmi jeho vývoje i vlastnostmi a chováním vychovatele, hodnotou výchovné odměny a trestu i zásadami, které je nutno dodržovat. Uvádí některé příklady …trestů a odměn a upozorňuje na jejich kladné i záporné důsledky. Knížka, určená rodičům, se zamýšlí nad výchovnými cíly a prostředky a vysvětluje problematiku odměny a trestu z hlediska psychologie. Zabývá se osobností dítěte, rozdílnostmi jeho vývoje i vlastnostmi… a chováním vychovatele, hodnotou výchovné odměny a trestu i zásadami, které je nutno dodržovat. Uvádí některé příklady trestů a odměn a upozorňuje na jejich kladné i záporné důsledky.

Stav

Velmi dobrý

jen minimální oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	90
Jazyk:	česky
Edice:	40. svazek ed. 40. svazek ed. Rodičům o výchově dětí
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 10. 2026 13:58
Číslo položky:	1999171

O autorovi

Zdeněk Matějček

Zdeněk Matějček byl světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech – v prostředí psychického strádání neboli deprivace. Jednalo se o moderního reformátora péče o děti, který zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu rodiny. Narodil se v Chlumci nad Cidlinou ve východních Čechách. Jeho otec byl ředitelem kladrubského hřebčína. V Chlumci setrval až do dospělosti, spolu s rodiči a mladším bratrem. Do míst svého mládí se Matějček později rád vracel ve vzpomínkách. Jeho rodiče pocházeli z českobratrských kořenů a tato tradice byla zachována i jeho třemi dětmi . Matějček se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou sdružení, které do terapie dětí zapojilo i domácí zvířata, například psy nebo koně. Po velmi úspěšné maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích vzhledem k válce nemohl studovat, a tak pracoval v otcově hřebčíně jako zemědělský dělník a později u Bati ve Zlíně. Po válce vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a filozofii . Pro profesní dráhu psychologa se rozhodl v důsledku událostí po únoru 1948. Krátce působil jako psycholog ve výchovném ústavu „Dobrý pastýř“ , poté nastoupil jako psycholog v Sociodiagnostickém ústavu v Praze, jehož úkolem bylo mimo jiné sledovat vývoj dětí v kojeneckých ústavech a v dětských domovech. Sociodiagnostický ústav předběhl svou dobu tím, že se na vyšetření každého dítěte podílel celý tým odborníků – psycholog, lékař a sociální pracovnice. Velká pozornost se věnovala hodnocení funkce rodiny. V ústavu, který byl zaměřen na péči o dítě, diagnostiku a terapii poruch a vad, se seznámil s Josefem Langmeierem, s nímž společně vytvořili originální a světově objevné dílo o psychické deprivaci. Definovali tak nový psychologický pojem. Na základě pravidelného a mnohaletého sledování vývoje dětí v dětských domovech, tedy v podmínkách, v n...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…