Svatopluk Čech
Křest sv. Vladimíra + Písně otroka SVÁZÁNO V JEDNOM SVAZKU

1895 | Nakladatelství F. Topič

Písně otroka byly vydány v době vyhlášení stavovského práva nad Prahou
jako protest proti rakousko-uherské politice
vůči národu. Je to dílo, které je protestem proti tomu, aby člověk byl otrokem druhého, výzva k lidu, aby se nedal utiskovat, aby začal bojovat. Děj básně je situován do tropů a na plantáže. Mezi ot…roky, odpočívajícími pod palmami po těžké práci
, přichází jejich bývalý druh, uprchlý otrok, kterému se podařilo na čas žít na svobodě. Je lidový pěvec a žádají ho, aby jim něco zazpíval. Otrok souhlasí, ale odmítá zpívat o lásce a kráse života, chce zpívat o utrpení otroků. Jeho písně jsou obsahem prvních 14 básní. Patnáctý zpěv má ukázat otrokům, že je možno žít i lepším životem. Zpěv pěvce o krásném svobodném životě působí na ostatní a začínají sami přemýšlet o svém osvobození z útlaku. Jejich touha po svobodě a naději na štěstí jsou vylíčeny v druhé polovině knihy. Otroci se loučí. Jeden mladý otrok se vzepře svému pánovi. Pěvec vyzývá lidi, aby se sjednotili a přezvali svá práva do svých rukou. Přetrhali pouta a utekly otrokářům. Písně otroka byly vydány v době vyhlášení stavovského práva nad Prahou
jako protest proti rakousko-uherské politice
vůči národu. Je to dílo, které je protestem proti tomu, aby člověk byl otrokem… druhého, výzva k lidu, aby se nedal utiskovat, aby začal bojovat. Děj básně je situován do tropů a na plantáže. Mezi otroky, odpočívajícími pod palmami po těžké práci
, přichází jejich bývalý druh, uprchlý otrok, kterému se podařilo na čas žít na svobodě. Je lidový pěvec a žádají ho, aby jim něco zazpíval. Otrok souhlasí, ale odmítá zpívat o lásce a kráse života, chce zpívat o utrpení otroků. Jeho písně jsou obsahem prvních 14 básní. Patnáctý zpěv má ukázat otrokům, že je možno žít i lepším životem. Zpěv pěvce o krásném svobodném životě působí na ostatní a začínají sami přemýšlet o svém osvobození z útlaku. Jejich touha po svobodě a naději na štěstí jsou vylíčeny v druhé polovině knihy. Otroci se loučí. Jeden mladý otrok se vzepře svému pánovi. Pěvec vyzývá lidi, aby se sjednotili a přezvali svá práva do svých rukou. Přetrhali pouta a utekly otrokářům.

Obsažené svazky:

Křest sv. Vladimíra, legenda z ruské historie 1886 (47 s.)
Písně otroka 1895 (78 s., 4. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

stránky s fleky, razítko původního majitele

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (25. 5. 2026)

Stav Dobrý zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (25. 5. 2026)	249 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (25. 5. 2026)	~~219 Kč~~ 79 Kč
Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (25. 5. 2026)	~~119 Kč~~ 59 Kč
Stav Dobrý stránky s fleky, razítko původního majitele	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (25. 5. 2026)	499 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, stránky s fleky, razítko původního majitele
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	47 + 78
Jazyk:	česky
Vydání:	4., nezměn. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 4. 2026 14:53
Číslo položky:	1707403

O autorech

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora

Svatopluk Čech

Svatopluk Čech byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka. Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech byl panský hospodářský správce a český vlastenec. V letech 1848–1849 v době konání Kroměřížského sněmu působil v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí. Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895. Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského. Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým...

Více od autora