Oldřich Hlavsa, Arnošt Paderlík
Píseň písní

1964 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Nové vydání mistrovského přetlumočení starobylých svatebních písní milostných českým básníkem, kterému se podařilo postihnout, co sám na nich pokládá za nejprvnější: sílu a moc básnického slova a svěží a třpytivý půvab veršů. Nové vydání mistrovského přetlumočení starobylých svatebních písní milostných českým básníkem, kterému se podařilo postihnout, co sám na nich pokládá za nejprvnější: sílu a moc básnického slova a svěž…í a třpytivý půvab veršů.

Vyberte kus s kódem BF2025: 44 Kč

Stav

Dobrý

politá obálka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý politá obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý politá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, politá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	[72]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Seifert, Stanislav Segert, J Seifert
Vydání:	2., rev. vyd. v SNKLU
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 7. 2025 14:15
Číslo položky:	1298726

O autorech

Oldřich Hlavsa

Oldřich Hlavsa byl český akademický malíř. Narodil se jako nejmladší ze šesti dětí v rodině chudého chalupníka v Německé Rybné . Po skončení obecné školy odešel do Žamberka, kde se učil číšníkem. Ve volných chvilkách se věnoval své zálibě, malování. Ve Vídni, kam Hlavsa odešel na vandr, se mu dostalo prvního metodického vedení na speciálním kurzu kreslení. S malými úsporami odešel na Akademii výtvarného umění do Mnichova, kde působil v letech 1910–1913, studia dokončil na Pražské Akademii. Byl žákem profesorů Františka Ženíška a Vojtěcha Hynaise . Po 1. světové válce, kterou prožil v Rusku jako legionář, žil střídavě v Praze, Německé Rybné a Vamberku. Fara v Německé Rybné se stala jeho druhým domovem a farář Jan Selichar jeho druhým otcem a přítelem. Ten jej také při všech studiích finančně podporoval. Náměty ke svým obrazům čerpal Hlavsa především z rodného kraje a patřil do okruhu tzv. rybenské skupiny malířů. Byl výborným portrétistou, avšak v jeho díle převažuje tvorba krajinářská, byl malířem lyrických náladových krajinek Orlického podhůří. Část jeho tvorby je umístěna v místní obrazárně v Síni Oldřicha Hlavsy, která byla otevřena veřejnosti 26. července 1986. Oldřich Hlavsa je pohřben na hřbitově ve Vamberku.

Více od autora

Arnošt Paderlík

Arnošt Paderlík byl český malíř, sochař, grafik a pedagog. Studoval v letech 1937–1943 uměleckoprůmyslovou školu u Františka Kysely. Záhy vstoupil do skupiny Sedm v říjnu, v roce 1943 do SVU Mánes a o dva roky později do SČUG Hollar. Od roku 1963 vyučoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho rané dílo je poznamenáno odporem k válce a nese se v expresivním duchu, po válce se vyjádření zjemňuje a hlavním tématem se stává zátiší v picassovském stylu , další pole, kde se uplatnil, byla knižní ilustrace, z nich zejména vynikla například ta k biblické Písni písní . V pozdějších letech se začal věnovat také plastice, vycházel z české barokní tradice. V letech 1939-1941 byl členem skupiny Sedm v říjnu. Zúčastnil se 28. Benátského Bienále , 4. bienále v Sao Paulu , 1. trienále India v New Delhi a 7. sochařského bienále v Middelheimu . V letech 1963-1986 vedl Ateliér figurální a monumentální malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Poprvé vystavoval v roce 1936 s výtvarníky Mladé kultury ve Smetanově muzeu v Praze. V letech 1937–1943 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Františka Kysely. V roce 1938 začal pracovat v ateliéru sochaře Vincence Makovského. Na jeho popud se následujícího roku stal jeho asistentem na Baťově škole umění ve Zlíně. V roce 1939 se Arnošt Paderlík stal zakládajícím členem výtvarné skupiny Sedm v říjnu. Jejími dalšími členy byli malíři Josef Liesler, Václav Hejna, Václav Plátek, Zdeněk Seydl a sochař Jan Rafael Michálek. Na první společné výstavě v Topičově salonu v Praze vystavovali také fotograf Jan Lukas a fotografka Věra Gabrielová. Na druhé výstavě v roce 1940 ke skupině přistoupil malíř František Jiroudek. Jejím teoretikem byl Pavel Kropáček. Skupina plánovaně zanikla s třetí výstavou v roce 1941. Tvorba Sedmi v říjnu je dávána do souvislosti s reakcí na okupaci a počátek války. V dílech Arnošta Paderlíka z této...

Více od autora