Jaroslav Seifert
Píseň domova : výbor z díla

1954 | Státní nakladatelství dětské knihy

Nejcharakterističtější rysy i tvůrčí a lidskou cestu Jaroslava Seiferta, básníka lahodné, čisté a krásné češtiny, chce postihnout A.M. Píša výborem z jeho díla. Rýsuje se tu před námi v jasných konturách básník proletářského původu, který již ve dvacátých letech zpíval o Velké říjnové revoluci a snil o stejné revoluci …i u nás, básník, který se dovedl - už v mužných letech - upřímně a prostě vrátit k zážitkům, radostem, snům i smutkům chudého chlapce z předměstského činžáku, pro něhož po prvé spatřená louka je nepředstavitelným zázrakem a nevymazatelnou vzpomínkou; básník, který přímo nerudovsky prostě a vroucně oslavil matku a mateřskou lásku básník, který dovedl vždy nově a nečekaně otevřít oči všem méně vidoucím pro krásu a půvab "města milovaného", Prahy; básník, který v dobách těžkých a zlých tasil svůj verš na obranu vlasti, národa a lidskosti; básník, který i na květnové barikádě oslavil verši boj svého lidu a vyslovil prostě, ale jasně: "My chceme nový, lepší svět, / ten starý ať se zřítí / ... my chceme nový, lepší svět, / postavíme jej z kvítí." Nejcharakterističtější rysy i tvůrčí a lidskou cestu Jaroslava Seiferta, básníka lahodné, čisté a krásné češtiny, chce postihnout A.M. Píša výborem z jeho díla. Rýsuje se tu před námi v jasných kontur…ách básník proletářského původu, který již ve dvacátých letech zpíval o Velké říjnové revoluci a snil o stejné revoluci i u nás, básník, který se dovedl - už v mužných letech - upřímně a prostě vrátit k zážitkům, radostem, snům i smutkům chudého chlapce z předměstského činžáku, pro něhož po prvé spatřená louka je nepředstavitelným zázrakem a nevymazatelnou vzpomínkou; básník, který přímo nerudovsky prostě a vroucně oslavil matku a mateřskou lásku básník, který dovedl vždy nově a nečekaně otevřít oči všem méně vidoucím pro krásu a půvab "města milovaného", Prahy; básník, který v dobách těžkých a zlých tasil svůj verš na obranu vlasti, národa a lidskosti; básník, který i na květnové barikádě oslavil verši boj svého lidu a vyslovil prostě, ale jasně: "My chceme nový, lepší svět, / ten starý ať se zřítí / ... my chceme nový, lepší svět, / postavíme jej z kvítí."

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.
	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	133
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Richard Wiesner
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 7. 2026 12:34
Číslo položky:	1836533

O autorovi

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora