Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Václav Flajšhans
Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávněj...

Václav Flajšhans
Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy : se 48 přílohamy a 453 vyobrazeními, podpisy a rukopisy - [Díl 1.]

1901 | Nakladatelství Grosman a Svoboda

Dějiny českého písemnictví slovem i obrazem od nejdávnějších dob až do konce 19. století.
766 stran, 48 příloh, 453 vyobrazení. Dějiny českého písemnictví slovem i obrazem od nejdávnějších dob až do konce 19. století.
766 stran, 48 příloh, 453 vyobrazení.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Oděrky na deskách, převazba, polokožená

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý převazba, polokožená	Skladem pro e-shop	~~799 Kč~~ 599 Kč
Stav Dobrý Oděrky na deskách, převazba, polokožená	Skladem pro e-shop	499 Kč
Stav Dobrý vazba lehce povolená, vše drží	Skladem pro e-shop	399 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~ 259 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, Oděrky na deskách
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	766 , 48 listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 8. 2024 8:40
Číslo položky:	928489

O autorovi

Václav Flajšhans

Václav Flajšhans byl český filolog a literární historik, vydavatel staré české literatury, zejména spisů mistra Jana Husa. V letech 1885–1890 vystudoval českou a klasickou filologii na Filosofické fakultě české univerzity v Praze, roku 1894 získal titul doktora za disertaci o Josefu Dobrovském. Byl žákem a následovníkem českého jazykovědce Jana Gebauera. Od roku 1894 do roku 1919 učil na gymnáziu v Praze na Vinohradech s přerušením v letech 1897–1898, kdy učil na gymnáziu v Truhlářské ulici. Roku 1900 byl zvolen členem třetí, jazykovědné třídy České akademie věd a umění a roku 1901 se stal členem Královské české společnosti nauk . Několikrát zasáhl do boje o Rukopisy, nejprve roku 1896 obhajobou z gramatického a lexikálního hlediska, později se však připojil k jejich odpůrcům. Udržoval korespondenci s historikem F. M. Bartošem, básníkem Petrem Bezručem, literárním historikem a politikem Albertem Pražákem, literátem F. X. Šaldou, politikem a knihovníkem Zdeňkem Tobolkou a dalšími současníky zejména z literárních, jazykovědných či historických kruhů. Flajšhans podnikl několik studijních cest do zahraničí. Ve Skandinávii navštívil švédská univerzitní města Lund a Stockholm, Helsinky ve Finsku a Viborg v Dánsku. Z ruských měst pobyl v Petrohradu, v roce 1899 navštívil město Kostnice v Německu. V tamějších knihovnách studoval dokumenty bohemikálního charakteru, po návratu do Čech výsledky své práce publikoval v odborném tisku. V letech 1921–1932 pracoval jako samostatný knihovník v knihovně ČAVU, kterou ve zprávě prezidentovi z roku 1921 popsal následovně: "Dne 1. května 1921 Knihovna Akademie nejen nevyhovovala ani nejmírnějším požadavkům knihovny ve Zlámané Lhotě, nýbrž přímo poškozovala ideální a hmotné zájmy národa." Flajšhans kvůli řadě problémů, se kterými se knihovna potýkala, navrhl komplexní reformu. Zasloužil se o reorganizaci fondu po fyzické i obsahové stránce, zavedl řadu ...

Více od autora