Grigorij Jakovlevič Baklanov
Píď země

1960 | Nakladatelství Svět sovětů

Mladý sovětský poručík líčí v novele své prožitky z krátkého úseku bojů na předmostí Dněstru, obranu proti německé přesile, denní život kolektivu vojáků uprostřed válečné smršti. Mladý sovětský poručík líčí v novele své prožitky z krátkého úseku bojů na předmostí Dněstru, obranu proti německé přesile, denní život kolektivu vojáků uprostřed válečné smršti.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	163, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Nová sovětská knihovna
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 10. 2025 14:31
Číslo položky:	1437803

O autorovi

Grigorij Jakovlevič Baklanov

Grigorij Jakovlevič Baklanov byl ruský spisovatel a filmový scenárista. Narodil se v židovské rodině jako Grigorij Fridman, příjmení Baklanov používal od roku 1952. Od roku 1942 byl členem komunistické strany. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu a bojoval v řadách Jihozápadního frontu. V roce 1943 byl nedaleko Záporoží raněn. V roce 1945 obdržel Řád rudé hvězdy. Jeho starší bratr ve válce padl. V roce 1951 absolvoval Gorkého literární institut a otiskl první povídku v časopise Kresťjanka, v roce 1956 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR a o rok později mu vyšla první kniha. Psal o svých zkušenostech z války, byl představitelem proudu nazývaného „poručická próza“, zaměřeného na individuální osudy mladých řadových vojáků. V roce 1964 napsal knihu Červenec 1941, která kvůli kritice stalinských čistek ve vedení armády mohla vyjít až o čtrnáct let později. Je autorem scénářů k filmům Chvějící se země a Bylo to v máji, jeho knihy vyšly ve 36 zemích. V roce 1982 mu byla udělena Státní cena SSSR. V roce 1986 se stal šéfredaktorem časopisu Znamja. Publikoval v něm dlouho zakázaná díla, hlásil se k politice glasnosti a vyzýval ke stažení sovětské armády z Afghánistánu. Angažoval se v organizaci Memorial, v roce 1993 byl jedním ze signatářů Dopisu čtyřiceti dvou na podporu politických a hospodářských reforem. V letech 1996 až 2001 byl členem rady ruského prezidenta pro kulturu.

Více od autora