Elfriede Jelinek
Pianistka

2004 | Nakladatelství Lidové noviny

Více než třicetiletá frigidní a poněkud zvrácená Erika učí žáky hře na klavír, doma denně absolvuje výstupy s matkou-uzurpátorkou a ve volných chvílích navštěvuje porno shopy. Když se do ní zamiluje atraktivní žák, není schopna jeho cit normálním způsobem opětovat. Rozvíjí se šňůra vzájemného ponižování, zhnusení a zou…falství rozháraného mladíka ústí až do fyzického napadení. Výpady do nitra nenávistné Eriky včetně jejích sexuálních praktik jsou popisovány bez emocí, s mrazivou otevřeností. Autorka, jejíž názory i tvorba jsou v současnosti hojně diskutovány, bez skrupulí provokuje rakouskou společnost. Román nás zavede do světa nechutnosti, citové vyprahlosti a sexuálních úchylek, ale i jistého porozumění s hrdinkou. Dotkne se nás, ať chceme nebo ne. Román Pianistka bývá označován za částečně autobiografický. Důležitější je však zesměšnění tzv. vídeňské a rakouské kultury v příběhu znecitlivělé a vyšinuté učitelky klavíru, která žije v područí své matky a sama se vydá brutalitě svého žáka. Příběh je předváděn jakýmsi technizovaným odosobněným jazykem, který je pln násilí stejně jako mezilidské vztahy. Více než třicetiletá frigidní a poněkud zvrácená Erika učí žáky hře na klavír, doma denně absolvuje výstupy s matkou-uzurpátorkou a ve volných chvílích navštěvuje porno shopy. Když se do ní zamiluje a…traktivní žák, není schopna jeho cit normálním způsobem opětovat. Rozvíjí se šňůra vzájemného ponižování, zhnusení a zoufalství rozháraného mladíka ústí až do fyzického napadení. Výpady do nitra nenávistné Eriky včetně jejích sexuálních praktik jsou popisovány bez emocí, s mrazivou otevřeností. Autorka, jejíž názory i tvorba jsou v současnosti hojně diskutovány, bez skrupulí provokuje rakouskou společnost. Román nás zavede do světa nechutnosti, citové vyprahlosti a sexuálních úchylek, ale i jistého porozumění s hrdinkou. Dotkne se nás, ať chceme nebo ne. Román Pianistka bývá označován za částečně autobiografický. Důležitější je však zesměšnění tzv. vídeňské a rakouské kultury v příběhu znecitlivělé a vyšinuté učitelky klavíru, která žije v područí své matky a sama se vydá brutalitě svého žáka. Příběh je předváděn jakýmsi technizovaným odosobněným jazykem, který je pln násilí stejně jako mezilidské vztahy.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)	149 Kč
	Stav Dobrý vazba povolená, stránky volně	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)	139 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	253
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071067288
ISBN:	9788071067283
Edice:	Mormolyce
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 5. 2026 15:9
Číslo položky:	1733176

O autorovi

Elfriede Jelinek

Elfriede Jelineková, nepřechýleně Elfriede Jelinek , je rakouská spisovatelka, která žije ve Vídni a Mnichově. V roce 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu za „muzikální proud hlasů a protihlasů v románech a dramatech, s jedinečnou jazykovou vášnivostí odhalují absurditu a deformující moc sociálních klišé“. Elfriede Jelineková se narodila roku 1946 v Mürzzuschlagu. Její otec, chemik Friedrich Jelinek, měl česko-židovské kořeny. Dědeček Friedrich byl knihařem a aktivně se projevoval v sociálně-demokratické politice , po sňatku konvertoval k římskému katolicizmu. Jelineková jeho názory parafrázovala prostřednictvím matky jednoho z hrdinů románu Die Ausgesperrten . Otcovo „válce prospěšné“ zaměstnání ho uchránilo pronásledování nacistickým režimem; během války pracoval v podniku pro výrobu syntetického kaučuku Semperit. Friedrich Jelinek onemocněl v padesátých letech psychickou chorobou, která se v šedesátých letech neustále zhoršovala. Zemřel v roce 1969 na psychiatrické klinice. Elfriede jeho pomatenost těžce nesla. Trpěla pocitem viny a nepochopením, které zpracovávala ve své tvorbě. Její matka Olga, rozená Buchner, pocházela z vídeňského měšťanstva. O vzdělání dcery se starala matka Olga, emancipovaná žena, šéfka personálního oddělení Siemens. Jelineková chodila do katolické školky a poté do klášterní školy, kterou pociťovala jako velmi omezující. Její nápadný neklid ji přivedl na radu sester na dětskou psychiatrii, ačkoliv bylo její chování z lékařského hlediska v pořádku. Nehledě k tomu, plánovala pro ni matka kariéru zázračného dítěte, a Jelineková dostávala v hudební škole hodiny klavíru, kytary, flétny a houslí. Ve 13 letech byla přijata na vídeňskou konzervatoř ke studiu hry na varhany, klavír a příčnou flétnu. Paralelně k tomu absolvovala veřejné gymnázium. Po maturitě se poprvé psychicky zhroutila, avšak přesto ...

Více od autora