Elfriede Jelinek
Pianistka

2004 | Nakladatelství Lidové noviny

Více než třicetiletá frigidní a poněkud zvrácená Erika učí žáky hře na klavír, doma denně absolvuje výstupy s matkou-uzurpátorkou a ve volných chvílích navštěvuje porno shopy. Když se do ní zamiluje atraktivní žák, není schopna jeho cit normálním způsobem opětovat. Rozvíjí se šňůra vzájemného ponižování, zhnusení a zou…falství rozháraného mladíka ústí až do fyzického napadení. Výpady do nitra nenávistné Eriky včetně jejích sexuálních praktik jsou popisovány bez emocí, s mrazivou otevřeností. Autorka, jejíž názory i tvorba jsou v současnosti hojně diskutovány, bez skrupulí provokuje rakouskou společnost. Román nás zavede do světa nechutnosti, citové vyprahlosti a sexuálních úchylek, ale i jistého porozumění s hrdinkou. Dotkne se nás, ať chceme nebo ne. Román Pianistka bývá označován za částečně autobiografický. Důležitější je však zesměšnění tzv. vídeňské a rakouské kultury v příběhu znecitlivělé a vyšinuté učitelky klavíru, která žije v područí své matky a sama se vydá brutalitě svého žáka. Příběh je předváděn jakýmsi technizovaným odosobněným jazykem, který je pln násilí stejně jako mezilidské vztahy. Více než třicetiletá frigidní a poněkud zvrácená Erika učí žáky hře na klavír, doma denně absolvuje výstupy s matkou-uzurpátorkou a ve volných chvílích navštěvuje porno shopy. Když se do ní zamiluje a…traktivní žák, není schopna jeho cit normálním způsobem opětovat. Rozvíjí se šňůra vzájemného ponižování, zhnusení a zoufalství rozháraného mladíka ústí až do fyzického napadení. Výpady do nitra nenávistné Eriky včetně jejích sexuálních praktik jsou popisovány bez emocí, s mrazivou otevřeností. Autorka, jejíž názory i tvorba jsou v současnosti hojně diskutovány, bez skrupulí provokuje rakouskou společnost. Román nás zavede do světa nechutnosti, citové vyprahlosti a sexuálních úchylek, ale i jistého porozumění s hrdinkou. Dotkne se nás, ať chceme nebo ne. Román Pianistka bývá označován za částečně autobiografický. Důležitější je však zesměšnění tzv. vídeňské a rakouské kultury v příběhu znecitlivělé a vyšinuté učitelky klavíru, která žije v područí své matky a sama se vydá brutalitě svého žáka. Příběh je předváděn jakýmsi technizovaným odosobněným jazykem, který je pln násilí stejně jako mezilidské vztahy.

Stav

Dobrý

vybledlý hřbet

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)	149 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)	149 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vybledlý hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	253
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071067288
ISBN:	9788071067283
Edice:	Mormolyce
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 11. 2025 11:41
Číslo položky:	1471990

O autorovi

Elfriede Jelinek

Elfriede Jelineková, nepřechýleně Elfriede Jelinek , je rakouská spisovatelka, která žije ve Vídni a Mnichově. V roce 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu za „muzikální proud hlasů a protihlasů v románech a dramatech, s jedinečnou jazykovou vášnivostí odhalují absurditu a deformující moc sociálních klišé“. Elfriede Jelineková se narodila roku 1946 v Mürzzuschlagu. Její otec, chemik Friedrich Jelinek, měl česko-židovské kořeny. Dědeček Friedrich byl knihařem a aktivně se projevoval v sociálně-demokratické politice , po sňatku konvertoval k římskému katolicizmu. Jelineková jeho názory parafrázovala prostřednictvím matky jednoho z hrdinů románu Die Ausgesperrten . Otcovo „válce prospěšné“ zaměstnání ho uchránilo pronásledování nacistickým režimem; během války pracoval v podniku pro výrobu syntetického kaučuku Semperit. Friedrich Jelinek onemocněl v padesátých letech psychickou chorobou, která se v šedesátých letech neustále zhoršovala. Zemřel v roce 1969 na psychiatrické klinice. Elfriede jeho pomatenost těžce nesla. Trpěla pocitem viny a nepochopením, které zpracovávala ve své tvorbě. Její matka Olga, rozená Buchner, pocházela z vídeňského měšťanstva. O vzdělání dcery se starala matka Olga, emancipovaná žena, šéfka personálního oddělení Siemens. Jelineková chodila do katolické školky a poté do klášterní školy, kterou pociťovala jako velmi omezující. Její nápadný neklid ji přivedl na radu sester na dětskou psychiatrii, ačkoliv bylo její chování z lékařského hlediska v pořádku. Nehledě k tomu, plánovala pro ni matka kariéru zázračného dítěte, a Jelineková dostávala v hudební škole hodiny klavíru, kytary, flétny a houslí. Ve 13 letech byla přijata na vídeňskou konzervatoř ke studiu hry na varhany, klavír a příčnou flétnu. Paralelně k tomu absolvovala veřejné gymnázium. Po maturitě se poprvé psychicky zhroutila, avšak přesto ...

Více od autora