Władysław Szpilman
Pianista

2018 | Nakladatelství Argo

Knihu Smrt města nepsal autor ani tak pro čtenáře jako spíše pro sebe. Pomohla mu vyrovnat se s šokujícími událostmi, které během holocaustu zažil; vyčistil si díky ní hlavu i srdce a dokázal pak začít znovu. O svých válečných zážitcích totiž téměř vůbec nemluvil. Začátkem šedesátých let se některá nakladatelství poko…ušela zpřístupnit tuto knihu dalším generacím čtenářů, ale vyšla až po více než padesáti letech v Německu, a v roce 2000 v Polsku. Ve Velké Británii a v USA byl román vyhlášen nejlepší knihou roku 1999 a v roce 2002 byl označen za nejlepší knihu roku i francouzským literárním časopisem Lire. Byl přeložen do mnoha dalších jazyků. V Čechách zatím vyšel jen jednou, a to v roce 2003. Filmová adaptace Romana Polańského z roku 2002 je nepochybně jedním z nejdůležitějších válečných snímků všech dob, protože přímo reálně rekonstruuje klima a kolorit doby a vypovídá o historické pravdě díky své jedinečné nestrannosti. Získala tři Oscary, Zlatou palmu v Cannes, deset polských Orlů a další významná ocenění. Jak řekl Adrien Brody při slavnostním přebírání Oscarů: „Tento příběh je varováním, ukazuje bolest, odlidštění a důsledky ohavných činů z doby války. A tak si přeji a doufám, že dnes i v budoucnosti tato kniha bude nadále významným příspěvkem k míru.“ Knihu Smrt města nepsal autor ani tak pro čtenáře jako spíše pro sebe. Pomohla mu vyrovnat se s šokujícími událostmi, které během holocaustu zažil; vyčistil si díky ní hlavu i srdce a dokázal pak zač…ít znovu. O svých válečných zážitcích totiž téměř vůbec nemluvil. Začátkem šedesátých let se některá nakladatelství pokoušela zpřístupnit tuto knihu dalším generacím čtenářů, ale vyšla až po více než padesáti letech v Německu, a v roce 2000 v Polsku. Ve Velké Británii a v USA byl román vyhlášen nejlepší knihou roku 1999 a v roce 2002 byl označen za nejlepší knihu roku i francouzským literárním časopisem Lire. Byl přeložen do mnoha dalších jazyků. V Čechách zatím vyšel jen jednou, a to v roce 2003. Filmová adaptace Romana Polańského z roku 2002 je nepochybně jedním z nejdůležitějších válečných snímků všech dob, protože přímo reálně rekonstruuje klima a kolorit doby a vypovídá o historické pravdě díky své jedinečné nestrannosti. Získala tři Oscary, Zlatou palmu v Cannes, deset polských Orlů a další významná ocenění. Jak řekl Adrien Brody při slavnostním přebírání Oscarů: „Tento příběh je varováním, ukazuje bolest, odlidštění a důsledky ohavných činů z doby války. A tak si přeji a doufám, že dnes i v budoucnosti tato kniha bude nadále významným příspěvkem k míru.“

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	206
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025725251
ISBN:	9788025725252
Překladatel:	Helena Stachová
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Filmová řada
Vydání:	V nakladatelství Argo vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 9. 2025 15:49
Číslo položky:	1404927

O autorovi

Władysław Szpilman

Władysław „Władek“ Szpilman byl polský klavírista a hudební skladatel židovského původu. Narodil se v Sosnowci do židovské rodiny Samuela Szpilmana a Edwardy roz. Rappaportové jako jejich nejstarší syn. Měl ještě bratra a dvě sestry. Studoval na Hudební akademii Fryderyka Chopina ve Varšavě pod vedením Josepha Śmidowicze a Alexandra Michalowského. V roce 1931 získal stipendium Akademie umění v Berlíně, kde studoval u Artura Schnabla a Leonida Kreutzera hru na klavír a u Franz Schrekera kompozici. V této době napsal svůj Houslový koncert, klavírní suitu Życie Maszyn , Concertino pro klavír a orchestr, řadu skladeb pro housle a klavír a několik písní. Nástup nacismu v roce 1933 ho donutil v návratu do vlasti. V roce 1934 vystupoval společně s americkým houslistou polského původu Bronislawem Gimpelem. Od roku 1935 působil jako klavírista v polském rozhlase. V té době začal komponovat populární písně, které mu přinesly značnou popularitu. Napsal rovněž hudbu k filmům Wrzos a Dr. Murek . 23. září 1939 hrál v posledním vysílání polského rozhlasu koncert z díla Fryderyka Chopina. O chvíli později německé bomby dopadly na Varšavu a polský rozhlas utichl. O šest let později byly tytéž skladby v provedení Władysława Szpilmana uvedeny v prvním poválečném vysílání. V roce 1940 byla rodina v Szpilmanových odvlečena do varšavského ghetta. Až do roku 1942 bylo ještě možné provozovat v ghetu hudbu. Szpilman hrál v kavárnách a byl sólistou Symfonického orchestru Simona Pullmanna. V roce 1942 přišel o celou rodinu, ale sám s pomocí židovského policisty unikl deportaci do vyhlazovacího tábora v Treblince. Pracoval jako stavební dělník, až v roce 1943 se mu podařilo uniknout na tzv. árijskou stranu Varšavy. Tam se skrýval až do konce července 1944. Po Varšavském povstání se dále skrýval v ...

Více od autora