Luděk J Dobroruka, Jaroslav Bauer, Zdenka Podhajská
Pestrá příroda

1988 | Nakladatelství Albatros

Reprezentativní přírodovědecká encyklopedie pro děti provází populárně naučným slovem, a názornou ilustrací pestrým výběrem poznatků z říše živočišné, rostlinné a nerostné. Pro čtenáře od 9 let. Reprezentativní přírodovědecká encyklopedie pro děti provází populárně naučným slovem, a názornou ilustrací pestrým výběrem poznatků z říše živočišné, rostlinné a nerostné. Pro čtenáře od 9 let.

Vyberte kus s kódem LETO26: 5 Kč

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026	~~80 Kč~~ LETO26: 5 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutá obálka
Poznámka:	obálka Aleš Krejča
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	319
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jaromír Knotek
Vydání:	2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 7. 2022 15:54
Číslo položky:	364357

O autorech

Luděk J Dobroruka

RNDr. Ing. Luděk Jindřich Dobroruka, význačný český zoolog a světově uznávaný znalec především v oboru systematiky stonožek a afrických antilop, patřil k dalším výrazným osobnostem, které v letech spojily svůj osud s pražskou zoo. Narodil se 20. 10. 1933, zemřel 4. července 2004. V letech 1951 až 1956 studoval na Přírodovědecké fakultě UK, kde také obhájil doktorát. V letech 1973 až 1978 studoval Agronomickou fakultu VŠZ v Praze, kde získal titul inženýra. Zabýval se zvláště systematickou zoologií bezobratlých živočichů i obratlovců a později rovněž etologií. Původně se věnoval studiu stonožek a stonožek , a to nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Zabýval se výzkumem stonožek Mohelské stepi, stonožek Olomouckého kraje a dalších oblastí Československé republiky. Popsal řadu druhů stonožek ze sběrů z tehdejšího Belgického Konga, z Batumi a Tbilisi, Čadu, Formózy, ze střední Afriky, Iráku, Řecka, Kréty, Brazílie a dalších zemí. Určoval stonožky pro mnohá světová muzea. Rovněž se zabýval studiem pavouků čeledi skákavkovitých z Řecka, Indie a dalších zemí. Podílel se na publikaci Klíč zvířeny ČSR z roku 1959, kde zpracoval drobnušky třídy stonožkovců. V roce 1961 vydal publikaci „Hundertfüssler “ v ediční řadě Die Neue Brehm-Bücherei. O stonožkách a stonoženkách publikoval desítky drobnějších vědeckých prací. V roce 1956, po ukončení vysokoškolských studií na Přírodovědecké fakultě UK, krátký čas pracoval v Národním muzeu v Praze v oddělení bezobratlých a téhož roku pak nastoupil jako asistent – kurátor do pražské zoologické zahrady. V Zoo Praha působil především na úseku kopytníků, nejprve od roku 1956 do roku 1972 a pak po přerušení opět v letech 1975 až 1982. Věnoval se studiu kopytníků, ale také primátů i dalších skupin savců, a zvláště pak systematice levhartů. O levhartech publikoval v letech 1962 až 1972 řadu vědeckých prací, například v Zeischrift für Säugetierkunde, Der Zoologischer G...

Více od autora