Luděk J Dobroruka, Jaroslav Bauer, Zdenka Podhajská
Pestrá príroda

1984 | Nakladatelství Mladé letá

Sedíš na brehu rieky a presýpaš v rukách okruhliaky. Sú oblé, okrúhle, ponášajú sa jeden na druhý, a predsa pozornejší pohľad na ne prezradí, že sa navzájom líšia. Farbou, drsnosťou povrchu, a napokon aj tvarom, veď sú to rozdielne horniny a minerály.
Kráčaš letnou rozkvitnutou lúkou, tráva jemne šuští pod nohami, …kvety rozvoniavajú a hýria farbami, lesík obďaleč šumí vo vetre. Tráva, kvety, stromy - skús porátať, koľko druhov ich na lúke a v lese nájdeš.
Prechádzaš sa po zoologickej záhrade. Najprv v oddelení vtákov, potom tam, kde sú cicavce... Než si všetky zvery poobzeráš, prejdú dve-tri hodiny. A to v zoo ani zďaleka nie sú všetky druhy cicavcov, nehovoriac o plazoch, rybách a nižších živočíchoch.
Áno, príroda je bohatá a pestrá, očividne a neodškriepiteľne najpestrejšia zo všetkého. A kus tejto pestrosti z prírody celého sveta preniesli autori na stránky tejto knihy. Každému, kto má záujem, bude iste dobrým sprievodcom pri prvých krokoch za poznaním živočíšneho, rastlinného a nerastného sveta. Sedíš na brehu rieky a presýpaš v rukách okruhliaky. Sú oblé, okrúhle, ponášajú sa jeden na druhý, a predsa pozornejší pohľad na ne prezradí, že sa navzájom líšia. Farbou, drsnosťou povrchu, a napokon… aj tvarom, veď sú to rozdielne horniny a minerály.
Kráčaš letnou rozkvitnutou lúkou, tráva jemne šuští pod nohami, kvety rozvoniavajú a hýria farbami, lesík obďaleč šumí vo vetre. Tráva, kvety, stromy - skús porátať, koľko druhov ich na lúke a v lese nájdeš.
Prechádzaš sa po zoologickej záhrade. Najprv v oddelení vtákov, potom tam, kde sú cicavce... Než si všetky zvery poobzeráš, prejdú dve-tri hodiny. A to v zoo ani zďaleka nie sú všetky druhy cicavcov, nehovoriac o plazoch, rybách a nižších živočíchoch.
Áno, príroda je bohatá a pestrá, očividne a neodškriepiteľne najpestrejšia zo všetkého. A kus tejto pestrosti z prírody celého sveta preniesli autori na stránky tejto knihy. Každému, kto má záujem, bude iste dobrým sprievodcom pri prvých krokoch za poznaním živočíšneho, rastlinného a nerastného sveta.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	318
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Jaromír Knotek
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	18. 8. 2023 13:26
Číslo položky:	616466

O autorech

Luděk J Dobroruka

RNDr. Ing. Luděk Jindřich Dobroruka, význačný český zoolog a světově uznávaný znalec především v oboru systematiky stonožek a afrických antilop, patřil k dalším výrazným osobnostem, které v letech spojily svůj osud s pražskou zoo. Narodil se 20. 10. 1933, zemřel 4. července 2004. V letech 1951 až 1956 studoval na Přírodovědecké fakultě UK, kde také obhájil doktorát. V letech 1973 až 1978 studoval Agronomickou fakultu VŠZ v Praze, kde získal titul inženýra. Zabýval se zvláště systematickou zoologií bezobratlých živočichů i obratlovců a později rovněž etologií. Původně se věnoval studiu stonožek a stonožek , a to nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Zabýval se výzkumem stonožek Mohelské stepi, stonožek Olomouckého kraje a dalších oblastí Československé republiky. Popsal řadu druhů stonožek ze sběrů z tehdejšího Belgického Konga, z Batumi a Tbilisi, Čadu, Formózy, ze střední Afriky, Iráku, Řecka, Kréty, Brazílie a dalších zemí. Určoval stonožky pro mnohá světová muzea. Rovněž se zabýval studiem pavouků čeledi skákavkovitých z Řecka, Indie a dalších zemí. Podílel se na publikaci Klíč zvířeny ČSR z roku 1959, kde zpracoval drobnušky třídy stonožkovců. V roce 1961 vydal publikaci „Hundertfüssler “ v ediční řadě Die Neue Brehm-Bücherei. O stonožkách a stonoženkách publikoval desítky drobnějších vědeckých prací. V roce 1956, po ukončení vysokoškolských studií na Přírodovědecké fakultě UK, krátký čas pracoval v Národním muzeu v Praze v oddělení bezobratlých a téhož roku pak nastoupil jako asistent – kurátor do pražské zoologické zahrady. V Zoo Praha působil především na úseku kopytníků, nejprve od roku 1956 do roku 1972 a pak po přerušení opět v letech 1975 až 1982. Věnoval se studiu kopytníků, ale také primátů i dalších skupin savců, a zvláště pak systematice levhartů. O levhartech publikoval v letech 1962 až 1972 řadu vědeckých prací, například v Zeischrift für Säugetierkunde, Der Zoologischer G...

Více od autora