Růžena Svobodová
Pěšinkami srdce

1971 | Lidové nakladatelství

Pod názvem Pěšinkami srdce nepřináší přítomná edice jen oněch pět baladicky laděných povídek, jak pod tímto autorčiným názvem vyšly poprvé r. 1902, nýbrž zahrnuje výbor z milostných povídek, napsaných mezi lety 1888 až 1919 aotištěných poprvé ve sbírkách: Povídky, Pěšinkami srdce, Plameny a plaménky, Marné lásky, Černí… myslivci, Posvátně jaro, Po svatební hostině; a ze dvou posmrtných sbírek: Hrdinné a bezpomocné dětství a Různé prózy a torza.Hrdinkami těchto povídek jsou citlivé mladé dívky a ženy, které trpí rozporem mezi snem a skutečností a v milostné sféře jsou zraňovány konvencemi, nepochopením mužů a jejich brutalitou. Pod názvem Pěšinkami srdce nepřináší přítomná edice jen oněch pět baladicky laděných povídek, jak pod tímto autorčiným názvem vyšly poprvé r. 1902, nýbrž zahrnuje výbor z milostných povídek, napsaných… mezi lety 1888 až 1919 aotištěných poprvé ve sbírkách: Povídky, Pěšinkami srdce, Plameny a plaménky, Marné lásky, Černí myslivci, Posvátně jaro, Po svatební hostině; a ze dvou posmrtných sbírek: Hrdinné a bezpomocné dětství a Různé prózy a torza.Hrdinkami těchto povídek jsou citlivé mladé dívky a ženy, které trpí rozporem mezi snem a skutečností a v milostné sféře jsou zraňovány konvencemi, nepochopením mužů a jejich brutalitou.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	321, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Knihy srdce
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 10. 2024 13:27
Číslo položky:	1039293

O autorovi

Růžena Svobodová

Růžena Svobodová, rozená Růžena Čápová byla česká spisovatelka. Narodila se v Mikulovicích u Znojma, kde byl otec správcem klášterního panství řádu premonstrátů. Brzy se rodina přestěhovala do Prahy a ona vyrůstala v premonstrátském klášteře na Strahově, kde otec získal velký služební byt. S matkou zde prožívala náboženské obřady, úctu k světcům a k svatým; otec v ní zase probouzel zájem o literaturu. Jeho předčasná smrt proměnila celou situaci rodiny, když bylo Růženě jako nejstarší z jeho čtyř dětí teprve dvanáct let. Doma zavládla autoritativní matka, která byt z velké části pronajímala. Růžena absolvovala Vyšší dívčí školu, kromě toho navštěvovala na Smíchově klášterní penzionát benediktinek Sacré Coeur, aby se zdokonalila ve francouzštině. Stala se pak domácí učitelkou. V roce 1890 se provdala za básníka F. X. Svobodu v naději, že získá společenskou nezávislost. Měla svůj společenský salon, který navštěvovali Antonín Sova, Vilém Mrštík, František Václav Krejčí, F. X. Šalda, Otakar Štorch-Marien, výtvarnice Zdenka Braunerová, herečky Hana Kvapilová, Hana Benoniová, z literárně činných žen Božena Benešová a později i Marie Pujmanová. Sblížení se Šaldou se rokem 1893 proměnilo v milostný vztah. Milostné vzplanutí ji na čas poutalo také k J. S. Macharovi. V průběhu první světové války se věnovala charitě; působila v českém národním svépomocném sdružení České srdce jako zakladatelka a vedoucí Dětského odboru. Humanitární práce tohoto sdružení spočívala v organizování pobytu pražských či vídeňských dětí na venkově, kde dostávaly zdravou stravu, zatímco v hlavních městech říše vlivem válečných let neúměrně strádaly. Tehdy již byla vážně nemocná se srdcem. Roku 1918 založila časopis Lípa, který sama redigovala. Své humanitární a publikační aktivity směřovala k politice, ale nechtěla se zapojit do s...

Více od autora