Rudolf Bechyně
Pero mi zůstalo : 1938-1945

1948 | Dělnické nakladatelství

Soubor 43 vybraných článku z let 1938-1944 s jedinou vyjímkou osobního listu ke Gustavu Habrmanovi z roku 1919. První část retrospektivy věnuje autor státní krizi 1938 od Mnichova po okupaci českých zemí. Zamýšlí se nad ofensivním orkánem pangermanismu a nad tragickou situací národa, opuštěného všemi spojenci. V druhé… části knihy,věnované vývoji od okupace do pádu Francie,vystupuje po svém uniku do ciziny s jasným programem aktivního boje proti nacistickým okupantům. Odmíta opovržlivou nadávku o zbabělosti Čechů vyhýbající se jatkám. V třetí části souboru článku věnované válce Spojených národů s fašismem, zamýšlí se autor nad smyslem našeho národního boje. Čtvrtou část knihy obsahuje uvažování uspořádaní domácích politických poměru ve svobodném Československu Soubor 43 vybraných článku z let 1938-1944 s jedinou vyjímkou osobního listu ke Gustavu Habrmanovi z roku 1919. První část retrospektivy věnuje autor státní krizi 1938 od Mnichova po okupaci českých …zemí. Zamýšlí se nad ofensivním orkánem pangermanismu a nad tragickou situací národa, opuštěného všemi spojenci. V druhé části knihy,věnované vývoji od okupace do pádu Francie,vystupuje po svém uniku do ciziny s jasným programem aktivního boje proti nacistickým okupantům. Odmíta opovržlivou nadávku o zbabělosti Čechů vyhýbající se jatkám. V třetí části souboru článku věnované válce Spojených národů s fašismem, zamýšlí se autor nad smyslem našeho národního boje. Čtvrtou část knihy obsahuje uvažování uspořádaní domácích politických poměru ve svobodném Československu

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	245
Jazyk:	česky
Vydání:	II. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 11. 2023 21:15
Číslo položky:	695733

O autorovi

Rudolf Bechyně

Rudolf Bechyně byl český novinář a publicista, v počátcích člen národněsocialistické strany, posléze sociálnědemokratický politik a ministr. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Původně pracoval jako strojní zámečník, ale brzo se vypracoval na novináře a národní socialisté jej vyslali do Prostějova, kde se však z něj pod vlivem Josefa Krapky a rodiny své nastávající Františky Hyánkové stal člen sociální demokracie. Následně od roku 1905 působil v redakci Hlasu lidu v Prostějově. Už ve třiceti letech se ve volbách do Říšské rady roku 1911 stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za český okrsek Morava 10. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Za první světové války v roce 1915 byl zatčen a obviněn za velezradu. Jako řadový voják byl poslán na frontu a i když válku přežil, přinesl si z ní zdravotní problémy. Po návratu z války byl v roce 1917 vybrán do vedení sociálně demokratické strany. Koncem první světové války patřil v rámci sociálnědemokratické strany spolu s Luďkem Pikem či Gustavem Habrmanem k takzvané národní opozici, která akcentovala český národní a státoprávní zájem. Její exponenti tehdy ve straně převládli a potlačili více internacionalistický a prorakouský proud, který reprezentoval Bohumír Šmeral. Jeho politická kariéra vyvrcholila po vzniku Československa. Ve vedení strany zůstal až do roku 1939. Byl členem takzvané Pětky, což znamená, že byl hlavním zástupcem své strany při vyjednávání v československé vládní koalici. Patřil k výrazným politickým řečníkům. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929 a opět po parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký ...

Více od autora