Jaroslav Haupt, Jaromír Uždil, Jarmila Skalková, František Jiránek, Jan Souček, František Hyhlík, Radim Palouš, Jaroslav Engst, Ján Hvozdík, Jiří Fišer, Jiří Kyrášek, Jaromír Kopecký, Slavomír Rys, Miroslav Kořínek, Ladislav Reitmayer, Otokar Chlup, Vlastimil Pařízek, Bohumír Blížkovský, Karel Kasl, Hynek Klír, Michal Faltin, Ludvík Edelsberger, Václav Kalibán, Z Černý, František Singule, Alexandr Tuček, Antonín Maria Dostál, Jiří Kotásek
Pedagogika : příručka pro vysoké školy

1967 | Státní pedagogické nakladatelství

Vyberte kus

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý neautorský podpis	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 69 Kč
	Stav Dobrý razítka z knihovny	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	pevná
Počet stran:	359
Jazyk:	česky
Edice:	Učebnice vysokých škol
Vydání:	3. změněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 5. 2024 10:3
Číslo položky:	831553

O autorech

Radim Palouš

Radim Palouš byl český filosof, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990–1994 rektor Univerzity Karlovy. Narodil se v rodině novináře a aktivního sportovce Jana Palouše. Po maturitě v Praze byl vůdcem skautského vodáckého oddílu, za války totálně nasazen, od roku 1945 studoval filosofii na FF UK a v roce 1948 obhájil disertační práci Masarykovo filosofické mládí. Působil jako učitel a vystudoval obor chemie na Vysoké škole pedagogické v Praze, kde od roku 1957 pracoval jako asistent. Habilitoval se v oboru pedagogika , zabýval se dílem J. A. Komenského a moderní vyučovací technikou. Svými příspěvky obohatil zejména filosofii výchovy. Pořádal domácí filosofické semináře, vydával samizdat , v roce 1976 podepsal Chartu 77, což bylo výslovně uvedeno jako důvod jeho propuštění z pracovního poměru na pedagogické fakultě UK, kde byl v té době docentem. V letech 1982–1983 byl mluvčím Charty. Od roku 1989 byl členem Masarykova demokratického hnutí. V listopadu 1989 se jako jeden z představitelů Občanského fóra účastnil schůzí a jednání, v lednu 1990 se stal rektorem Univerzity Karlovy. Podílel se na její obnově, na reformě vysokého školství a na obnovení mezinárodních styků UK. Hodně cestoval a přednášel v Evropě, v Americe, v Africe i v Asii a získal devět čestných doktorátů . Za práci na vydávání Patočkových spisů byl vyznamenán Cenou ČSAV , Scheideggerovou cenou a za celoživotní působení Řádem T. G. Masaryka III. třídy . Dále publikoval řadu odborných článků v Československu i v cizině.

Více od autora

Jaromír Uždil

Jaromír Uždil, křtěný Jaromír Václav byl český pedagog, básník a malíř. Patřil k předním osobnostem české výtvarné výchovy a České sekce INSEA . Prof. PhDr. Jaromír Uždil, DrSc., se narodil v roce 1915 v Náchodě v rodině učitele Františka Uždila a jeho ženy Anny roz. Řezníčkové. Na Českém vysokém učení technickém v Praze vystudoval architekturu a později získal profesuru kreslení, jež byla dobovou obdobou dnešní vysokoškolské přípravy výtvarných pedagogů. Byl posluchačem filozofické fakulty v Praze a v Brně a během studia se specializoval na dějiny umění, pedagogiku a estetiku. V letech 1945–1947 studoval jako stipendista na pařížské Sorbonně a na École Nationale Superieure des Arts Décoratifs u François Desnoyera. Po válce spolupracoval pod přímým vedením Otokara Chlupa na zakládání pedagogických fakult v Československu. Odborné působení profesora Uždila bylo spojeno s pražskými vysokoškolskými pracovišti, kde byl po čtyři desetiletí významnou akademickou osobností. Působil na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, na Akademii výtvarného umění a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Přednášel převážně dějiny umění, teorii výtvarné výchovy a nauku o barvě. K odkazu Jaromíra Uždila se hlásí rovněž Česká sekce INSEA, národní sekce mezinárodní organizace, již Jaromír Uždil založil a vedl. Předsedou Československého komitétu INSEA, který uvedl v život, byl od počátku po tři volební období, tedy v letech 1967 až 1984. Založení tehdejšího Československého komitétu INSEA předcházela celosvětová výstava výtvarného projevu dětí v Praze , již v roce 1964 Uždil připravil a jež měla velký mezinárodní ohlas. Po tomto úspěchu Uždil v Praze zorganizoval světový kongres INSEA , akci, jež je svým významem pro obor výtvarná výchova dosud nepřekonaná. V roce 1990 byl Jaromír Uždil vyznamenán světovou cenou The Edwin Zieglfeld Award za zásluhy o výt...

Více od autora