Jaroslav Haupt, František Jiránek, Jaromír Uždil, Jaromír Kopecký, Jiří Kyrášek, Radim Palouš, Ján Hvozdík, Jiří Fišer, František Hyhlík, Otokar Chlup, Jaroslav Engst, Slavomír Rys, Miroslav Kořínek, Ladislav Reitmayer, Vlastimil Pařízek, Jarmila Skalková, Jan Souček, Bohumír Blížkovský, Antonín Maria Dostál, Michal Faltin, Ludvík Edelsberger, Václav Kalibán, Karel Kasl, Z Černý, František Singule, Alexandr Tuček, Hynek Klír, Jiří Kotásek
Pedagogika : příručka pro vysoké školy

1967 | Státní pedagogické nakladatelství

Vyberte kus

Stav

Dobrý

chybí obálka, podpis majitele, lehce špinavé desky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý chybí obálka, podpis majitele, lehce špinavé desky	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 79 Kč
	Stav Dobrý razítko z knihovny	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	pevná
Počet stran:	359
Jazyk:	česky
Edice:	Učebnice vysokých škol
Vydání:	3. změněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 5. 2024 10:3
Číslo položky:	831553

O autorech

Radim Palouš

Radim Palouš byl český filosof, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990–1994 rektor Univerzity Karlovy. Narodil se v rodině novináře a aktivního sportovce Jana Palouše. Po maturitě v Praze byl vůdcem skautského vodáckého oddílu, za války totálně nasazen, od roku 1945 studoval filosofii na FF UK a v roce 1948 obhájil disertační práci Masarykovo filosofické mládí. Působil jako učitel a vystudoval obor chemie na Vysoké škole pedagogické v Praze, kde od roku 1957 pracoval jako asistent. Habilitoval se v oboru pedagogika , zabýval se dílem J. A. Komenského a moderní vyučovací technikou. Svými příspěvky obohatil zejména filosofii výchovy. Pořádal domácí filosofické semináře, vydával samizdat , v roce 1976 podepsal Chartu 77, což bylo výslovně uvedeno jako důvod jeho propuštění z pracovního poměru na pedagogické fakultě UK, kde byl v té době docentem. V letech 1982–1983 byl mluvčím Charty. Od roku 1989 byl členem Masarykova demokratického hnutí. V listopadu 1989 se jako jeden z představitelů Občanského fóra účastnil schůzí a jednání, v lednu 1990 se stal rektorem Univerzity Karlovy. Podílel se na její obnově, na reformě vysokého školství a na obnovení mezinárodních styků UK. Hodně cestoval a přednášel v Evropě, v Americe, v Africe i v Asii a získal devět čestných doktorátů . Za práci na vydávání Patočkových spisů byl vyznamenán Cenou ČSAV , Scheideggerovou cenou a za celoživotní působení Řádem T. G. Masaryka III. třídy . Dále publikoval řadu odborných článků v Československu i v cizině.

Více od autora