Otokar Chlup byl český pedagog. Byl profesorem na Masarykově univerzitě, přednostou Škol vysokých studií pedagogických v Brně a v Praze. Stal se prvním děkanem Pedagogické fakulty University Karlovy, ředitelem Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV. Angažoval se v mravní výchově a dějinách pedagogiky. Za 1. republiky se zúčastnil reformního hnutí. Tvorba tohoto vědce se dá rozdělit do 3 období: Po ukončení středoškolského studia se stal posluchačem Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Studoval češtinu a francouzštinu, ale velice ho zaujaly semináře z psychologie a pedagogiky, které také navštěvoval. Po ukončení studií se věnoval výuce. Prvně jako suplent a po složení státní rigorózní zkoušky začal vyučovat na reálce v Náchodě. Během předválečného období hodně cestoval , díky čemuž se seznámil s řadou významných osobností a měl možnost studovat i některé významné proudy . V předválečném období se také zaměřil na publikační činnost a vydal své první studie. Mezi nejvýznamnější patří Kulturní boj o školu a Mravní nemoci dětství. Kromě publikační činnosti se věnoval i překladům a jako první do češtiny přeložil např. Duševní vývoj dětský od I. Kinga. Brzy po vypuknutí války musel narukovat na frontu, díky čemuž mohl pozorovat pocity vojáků i předrevoluční dění v Rusku. Po první světové válce se začal věnovat vědecké činnosti. Působil v Čs. ústavu J. A. Komenského a jako soukromý docent na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Podílel se také na vzniku instituce, která měla za cíl vzdělávat učitele měšťanských škol, nazvané Školy vysokých studií pedagogických. Kromě působení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity se podílel i na vzniku Pedagogického semináře na bratislavské univerzitě, kam pravidelně dojížděl přednášet. V tomto období je významná také jeho publikační činnost, např. Vý...

Jaromír Kopecký byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Chotěboř-Chrudim. V Národním shromáždění zasedal do konce jeho funkčního období, tedy do voleb v roce 1960.